Zjevení – kapitola 9

1 Zatroubil pátý anděl. A uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem a byl jí dán klíč od jícnu bezedné  propasti.

• n.: mu … Otevřel;
• ř. abyssos odpovídá h. tehóm;
• Jde ve Zj již o třetí hvězdu padající z nebe:
  • Při 6. pečeti, Zj 6,13 Hvězdy padají na zem jako fíky
  • Při 3. polnici (tedy poměrně nedávno, nyní jsme u páté), Zj 8,10-11 Veliká hvězda Pelyněk hořící jako pochodeň padá na vody
• Vykladači hvězdu většinou chápou jako anděla, ať už dobrého nebo zlého.
• V čem se tato padající hvězda bude lišit od dosavadních hvězd? Co způsobí?
• Bude mít schopnost odemknout jícen bezedné propasti – což přináší řadu nových informací.
• Jednak, že existuje bezedná propast. Co o ní víme? Co víme o abyssos a tehóm?
  • Nechtěli tam démoni v Gerase (Lk 8,31) A prosili ho, aby jim nepřikazoval odejít do bezedné propasti.
  • Pavel klade (Ř 10,7) řečnickou otázku: kdo sestoupí do propasti‘ — aby vyvedl Krista z mrtvých?  (Jde o odkaz na Dt 30, kde je ale použito slovo „moře“.
  • Vystupuje z ní král – jméno Abaddon/Apollyón (v 11. verši dále)
  • Vystupuje z ní šelma (Zj 11,7; 17,8)
  • Je do ní na tisíc let svržen satan (Zj 20,1-3)
  • Na počátku byla temnota nad propastí (Gn 1,2)
  • Při potopě se otevřely prameny velké propasti (Gn 7,11)
  • Hlubiny přikryly egyptskou armádu (Ex 15,5)
  • Vedl Izrael skrze hlubinu (Ž 106,9)
  • Vysušila ji Hospodinova ruka (Iz 51.10)
• V Septuagintě je „tehóm“ často překládáno jako „abyssos“.
• Ve SZ tehóm zřejmě vyjadřuje spíše fyzické vody, chaos či smrt, v NZ abyssos spíše duchovní říši či sféru zla.
• V každém případě Bůh má moc nad tehóm i abyssos.
• Dále se dozvídáme, že bezedná propast má jícen, tedy vstup či nějaké vstupní hrdlo¹ – a ten, je uzamčen.
• Hvězda páté polnice bude mít autoritu či schopnost „odšpuntovat“ říši zla, která je jinak důsledně uzavřena či držena v izolaci od našeho lidského světa.
  • Podobnou situaci známe z řady filmů² či knih: Někdo nechtěně, omylem či z hlouposti otevře něco, co mělo zůstat zavřeno, a vypustí na svět zlo. To pak již není možno dostat zpátky, odzátkovanou láhev již nelze znovu zavřít.
  • Symbolicky je možno chápat jako otevření bezedné propasti i např. vynález kulometu nebo atomové bomby (možná i internetu nebo umělé inteligence). Jakmile byla atomová bomba přivedena na svět, již se ji nikdy nepodařilo „dostat zpátky“ pod plnou kontrolu, vymkla se a žila vlastním životem.

2 ^[Otevřela jícen bezedné propasti^] a z toho jícnu vystoupil dým jako dým z veliké pece; dýmem z jícnu se zatmělo slunce i všechno ovzduší.

• Hvězda svého klíče použila a jícen propasti skutečně otevřela.
• Výsledkem byl dým, který se z propasti uvolnil a hrdlem vystoupil na zemi.
• Jaký dým vystupuje z veliké pece? Zřejmě velký, hustý či temný; v každém případě výrazný.
• Znamená to, že v propasti je dým nebo že v ní něco hoří? Obecně je dým odrazem chemického pochodu okysličování (hoření), důsledkem procesů odehrávajících se v peci.
• Dým je míněn spíše symbolicky: v propasti se něco (jistě hrozného) odehrává a je „otevřen komín“- důsledky se pak nutně odrazí i na zemi.
  • Jestliže se někde odehrává zlo, ovlivňuje to široké okolí; jestliže bydlím v sousedství koncentračního tábora, nelze se tvářit jakoby nic, když oblohu pokrývá kouř z krematorií.
  • Ďábel a duchovní zlo vůbec jsou Bohem nějakým způsobem odsunuty mimo zemi. Ty nejhorší věci se dějí mimo náš svět. Zde se zdá, že je zlu či jeho důsledkům umožněno, aby prosakovalo na zemi více, než doposud.
• Důsledky jsou dva: Za prvé zatmění slunce i všeho ovzduší – bráno fyzicky, by šlo o nějaké znečištění atmosféry.
  • S tímto způsobem znečištění má lidstvo bohaté zkušenosti – v mnoha velkoměstech či průmyslových oblastech je vzduch znečištěný natolik, že je obtížně dýchatelný³.
• Symbolicky by šlo o zhoršení duchovní atmosféry na zemi, kdy zlo mí více „volnou ruku“, více se manifestuje. Ďábel a démoni se více manifestují, duchovní atmosféra houstne.

3 Z toho dýmu vyšly na zem kobylky a byla jim dána moc, jakou mají pozemští štíři.

• ř.: pravomoc (exúsia); 
• Jde opět téměř jistě o obraz – kobylky budou symbolizovat nějaký druh démonů vypuštěných z bezedné propasti na zem. Nepůjde o žádný druh parazitů, agresivního hmyzu nebo něčeho podobného.
• Kobylky dostávají pravomoc (posílá je ďábel, ale Bůh to dovoluje) podobnou tomu, co dělají štíři. Co dělají fyzicky štíři? Žahají a působí prudkou bolest.
  • Štíři (škorpióni) patří mezi pavoukovce, mají osm nohou. Vepředu mají klepeta a na konci ocasu jedový trn, který jim slouží k usmrcení kořisti a k obraně. Žijí v Africe, Americe i Asii. Jsou dravci, loví v noci. Kousnutí štírem (doprovázené vstříknutím jedu) je pro člověka bolestivé, ale u většiny druhů nikoliv smrtelné.
• A co tedy budou dělat kobylky? Budou mít schopnost vstříknou do člověka svůj jed a způsobit mu tak trýzeň, která bude pravděpodobně duchovní.

4 A bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří na čele nemají Boží pečeť. 

• Dozvídáme se proč bylo třeba s polnicemi vyčkávat do doby, než budou někteří lidé označeni Božími pečetěmi: Bylo to nutné, protože „řádění“ kobylek se štířími vlastnostmi má být selektivní – křesťané ho mají být uchráněni.
• Předchozí polnice do značné míry devastovaly vody a přírodu (zeleň) – tato polnice nechává přírodu na pokoji a zaměřuje se výhradně na lidi, nekřesťany.
• Symbolicky se nabízí, že zelení jsou upřímní křesťané, kteří mají být řádění kobylek ušetřeni.
  • Podobně selektivní byly některé egyptské rány. Zda kobylky zemi Gošen zasáhly nebo ne, není jasně uvedeno.
• Kobylkám byly před jejich vypuštěním dány pokyny – to by také mohlo ukazovat směrem, že jde o démony (což jsou rozumné bytosti).

5 A bylo jim dáno, ne aby je zabíjely, nýbrž aby jim působily trýzeň po pět měsíců; jejich trýzeň byla jako trýzeň od štíra, když bodne člověka. 

• Může jít o nějakou duchovní trýzeň, vnitřní trápení. Nevěřící mohou být vystaveni nějaké formě duchovního utrpení, které věřící nezasáhne, protože jejich mysl bude chráněna – můžeme uvažovat o depresi, úzkosti, strachu, nějaké formě bludu, o atace beznaděje, existenciálních muk, duchovního zmatku nebo nihilismu.
  • Různé formy bludů se v poslední době rozšiřují zvláště díky sociálním sítím – ale také se mi nezdá, že by vůči nim křesťané byli odolnější, než zbytek populace.
  • Někdy možná dokonce naopak – některým nesmyslným teoriím v USA⁴ (např. plochá země, QA non, chemtrails) věří dokonce více křesťanů, než lidí v obecné populaci.
• Obecně lze říci, že duchovní trýzeň všeho druhu se věřícím nevyhýbá; nelze říci, že by proti ní byli imunní, tedy že by se v církvích vyskytovali lidé duševně stabilnější⁵.
  • Proti některým formám duchovního trápení snad křesťané odolnější jsou, ale je to sporné.
  • Konec konců ani Ježíš nebyl „superhrdina“, který byl vždy nad věcí, vyrovnán a stabilní. V tom Jeho velikost ani dokonalost nespočívala.
  • Dokonale „nad věcí“, nedotknutelní emocemi mohou být někteří guru východních náboženství – to ale nemá být našim cílem; není, o co stát.
• Údaj o pěti měsících⁶ trvání trýzně je opět velmi zvláštní – délka utrpení je přesně dána. To by mohlo ukazovat spíše na těžkou fyzickou chorobu.
  • Někteří vykladači toto období „směle historizují⁷“ jako období plenění východořímské říše muslimy nebo jako vládu některých papežů. Někdy chápou toto období jako stopadesátileté.
• Jak uvidíme dále, mohlo by jít o chorobu, která má těžký, nesmírně trýznivý, zdánlivě neodvratně smrtelný průběh – postižení lidé by ve svém utrpení smrt i přivítali, ale nakonec překvapivě dojde k úzdravě.
  • Např. za morových epidemií ve středověku (nejhorší proběhla ve 13. století) byl průběh bubonické formy moru bolestivý a trýznivý (vznikaly hnisavé abscesy). Většina lidí zemřela, někteří se ale proti všem očekáváním uzdravili.

6 V oněch dnech lidé budou hledat smrt, a nenaleznou ji, budou si přát umřít, ale smrt od nich uteče. 

• Utrpení těch, koho kobylky/štíři zasáhnou, bude nesnesitelné.
• Lidé v těžkých duševních nebo tělesných mukách někdy raději volí smrt, než pokračování utrpení.
• Co znamená, že smrt od nich uteče? Že se jim nebudou „dařit“ sebevraždy?
  • O touze po smrti píše i Jób (3,21 a Jeremjáš (8,3).
  • Touha po smrti není v Bibli ničím běžným – sebevětší utrpení lidi většinou k touze po sebevraždě nebo eutanazii nevede.
  • V naší době by kobylky mohly být pro poskytovatele eutanázie požehnáním, přinést jim „žeň“ klientů. Že tomu tak nebude, je divné – zvláště v Holandsku nebo v Kanadě by si s takovou masovou touhou po smrti poradili „jedna dvě“.
  • V případě, že by šlo o tělesné trápení, bychom mohli uvažovat o nemoci, která má hrozný, bolestivý a na první pohled neodvratně smrtelný průběh, ke kterému pak ale nedojde.
• Mohli bychom tedy uvažovat o epidemii trýznivé, skoro smrtelné nemoci, kterou ale většina lidí přežije.
• Pět měsíců může trvat nemoc sama (stonání) nebo může jít o pětiměsíční epidemii.

7 Vzhledem se ty kobylky podobaly koním připraveným k boji; na svých hlavách měly něco jako  ⁽věnce podobné zlatu⁾, jejich tváře byly jako tváře lidí, 

• ř.: byly podobné;
• var.: zlaté věnce;
• Následuje (naprosto nečekaný) podrobný popis vzhledu kobylek.
• Pochopení celé otázky této rány se tím dále komplikuje – o co vlastně jde? O invazi démonů? O epidemii? Kdo kobylky vlastně jsou, je po jejich popisu ještě méně jasné, než na počátku.
• Co se tedy o kobylkách dozvídáme?
  • podobaly se koním připraveným k boji: Nešlo o válečné koně, ale z věcí, které Jan znal, byly válečným koním kobylky nejpodobnější. Kobylka (či saranče⁸) trochu jako malý kůň vypadá, má od toho ostatně odvozený i název.
    • Jak vypadá válečný kůň? Je odhodlaný a připravený vyrazit. Někdy je částečně „opancéřován“ a může být válečně „vyzdoben“.
  • na svých hlavách měly něco jako věnce podobné zlatu: Může být, že válečná jízda má koně vyzdobené na hlavách – snad kvůli vzbuzení strachu u nepřátel, proti kterým má vyrazit; snad jako vyjádření vznešenosti a statečnosti válečných koní.
  • jejich tváře byly jako tváře lidí: Popis se začíná komplikovat a popisované atributy kobylek budou stále divnější.
    • Lidského vzhledu byly tváře bytostí – těla zůstávala zřejmě koňská nebo „kobylčí“ (snad tedy něco jako „Kentaur“. Měl křídla, tedy jako kentaur a Pegas zároveň).
    • Snad by stále mohlo jít o nějaký hmyz s lidskými rysy tváře – některá zvířata trochu lidské rysy mít mohou. Stačí, když mají dvě oči, nos a ústa, případně nějakou mimiku.

8 vlasy měly jako vlasy žen a jejich zuby byly jako zuby lvů. 9 Měly hrudní pancíře jako ze železa a zvuk jejich křídel jako zvuk mnoha vozů s koňmi běžícími do boje. 

• Vzhled „kobylek“ je otřesný, a asi tak má i působit – velký vlasatý okřídlený kentaur (s tělem spíše luční kobylky, než koně) s dravčími zuby a pancířem na hrudi je nepředstavitelný. Snad v hmyzí říši nebo mezi obyvateli moří by se něco podobného dalo najít (tvarová pestrost až bizarnost hmyzu a podmořských živočichů, např. hlubinných ryb je extrémní).
• Jako vlasy by snad mohla vypadat nějaká tykadla.
• Kobylky zřejmě útočí (letí) v obrovských rojích a působí pak velký hluk.
• Snad si můžeme představit hluk jako při náletu velké letky proudových stíhaček.

10 Mají ocasy jako štíři a v nich žihadla, a v jejich ocasech je jejich moc škodit lidem po pět měsíců. 

• ř.: pravomoc (exúsia); 
• Opět je uveden časový údaj necelého půl roku působení kobylek.
• K tomu, jak bizarně si doposud kobylky můžeme představit⁹, je třeba si ještě přidat štíří ocasy s žíhadly.
• Právě ona žihadla jsou problémem – jsou tím, co činí kobylky tak nebezpečnými a škodlivými.
• Pokud jde o démony, mohlo by jít o jejich mimořádnou schopnost pronikat ochrannou bariérou chránící obvykle lidskou mysl.
  • Lidé (včetně nevěřících) jsou obvykle proti zlému duchovnímu světu poměrně dobře chráněni – tj. démoni do nich nemají přístup, pokud jim lidé sami nějakým způsobem neotevřou vstupní vrátka.

• Zajímavé je, že zásady kybernetické bezpečnosti lidé dnes již poměrně dobře znají a většinou dodržují: Jen blázen klikne na každý odkaz, který mu přijde do emailu.
• Zásady duchovní bezpečnosti ale lidé porušují bez špetky obezřetnosti – cvičení jógy je masové, stejně jako meditace a dechová cvičení, nebo čtení horoskopů. Jde přitom o typická vrátka pro duchovní viry.

11 Nad sebou mají krále, anděla bezedné propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a řecky Apollyón.

• tj.: Zhoubce;
• Kobylky vyšly z bezedné propasti a podléhají jejímu králi, jenž je (a podle toho se i jmenuje) Zhoubce.
• Zhoubce škodí a hubí – to je náplň a touha jeho života.
• Celá tato říše byla až doposud (k našemu štěstí) pečlivě uzavřena a oddělena od lidského světa. To se nyní změnilo a Zhoubcovi služebníci volně „řádí“ ve světě.
• Dle různých vykladačů byly za Zhoubce považováni bůh Apollo (v jeho kultu se údajně vyskytoval i symbol kobylky), Caligula, Nero, Domitian, Vespasian, Mohamed, papež, Luther či Napoleon.

• Kobylky či štíři ze Zjevení 9 jsou velmi záhadné a velmi děsivé.
• Výklady jsou různé: Kobylky mohou představovat lidské armády, ideologie, falešná učení či na zem vypuštěné démony.
• „Sci-fi“ výklady navrhují, že Jan jazykem své doby popisuje tanky (hlavně tanků jako štíří ocasy), letadla nebo vojenské vrtulníky či drony („Tváře jako lidé“ = piloti za sklem, „Vlasy jako ženy“ = rotory nebo plameny, „Zuby jako lvi“ = zbraně, „Štíří ocasy“ = hlavně, kulomety, rakety).
• Na žádnou z těchto variant Janův popis přesně nesedí. Osobně se mi zdá nejpravděpodobnější, že dojde k mimořádnému, (naštěstí časově omezenému) vypuštění démonů vybavených vůči nevěřícím mimořádnými škodícími pravomocemi.

12 První ‚běda‘ pominulo; hle, ještě dvoje ‚běda‘ přichází potom. 

• ř.: odešlo;
• Žádné dlouhé vydechnutí lidstvo v posledních časech nečeká – ani porodní bolesti ženu nenechají dlouho v klidu.
• Co bude následovat po hrůzách štířích kobylek?

13 Zatroubil šestý anděl. Uslyšel jsem jakýsi hlas ze ^[čtyř^] rohů zlatého oltáře, který je před Bohem. 

• Šestá polnice je opět signálem k sérii navazujících událostí.
• Nejprve k oltáři: Ve Zj jde o třetí zmínku o oltáři:
  • Zj 6,9 A když otevřel pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem duše zabitých pro Boží slovo a pro svědectví, které věrně drželi.
  • Zj 8,3 a 5 A přišel jiný anděl, který měl zlatou kadidelnici, a postavil se k oltáři; bylo mu dáno množství kadidla, aby je dal s modlitbami všech svatých na zlatý oltář, který je před trůnem. … Tu vzal anděl kadidelnici, naplnil ji ohněm z oltáře a hodil dolů na zem; i nastaly hromy, hlasy, blesky a zemětřesení.
  • Může jít o dva různé nebeské oltáře, stejně jako byly dva oltáře ve Stánku a ve Chrámu: v šesté kapitole jde zřejmě o „originál“ oltáře k přinášení obětí (jeho pozemský model umístěný před Stanem či Chrámem), v osmé kapitole o oltář kadidlový (jeho pozemský model byl umístěn ve Svatyni před oponou).
  • Kadidlový oltář sloužil k obětování kadidla, což je symbolem modliteb. Tento oltář byl těsně u opony, tedy těsně vedle truhly, kde sídlila Boží přítomnost, Také zde je napsáno, že oltář byl „před Bohem“.
• Oba oltáře měly čtyři rohy – zde se z rohů oltáře ozývá přikazující hlas. Mluví buď nějaký anděl nebo přímo Bůh (jako mluvil z prostoru mezi cheruby na víku truhly).

14 Ten řekl šestému andělu, který měl polnici: „Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni při veliké řece Eufratu.“

• Anděl, který před chvíli troubil, nyní dostává následný úkol.
• Dozvídáme se celou řadu „zbrusu“ nových informací:
• U Eufratu jsou svázání čtyři andělé. Proč tam jsou? Proč jsou svázáni a na co čekají?
• Nic z toho netušíme – nicméně jisté je, že andělé jsou „zabijáci“ a to, že jsou svázáni, bylo pro lidi jedině dobře.
• Je vcelku jedno, zda jde o Boží anděly, vykonavatele Božích soudů nebo o démony, do té doby Boží mocí omezené v ničení¹⁰. Výsledek je stejný – zkáza.
• Nicméně spíše se nabízí možnost, že jde o démony – Boží andělé by měli být ovlivnitelní, měli by poslouchat rozkazy, mělo by stačit jim říci, aby neničili: nebylo by tedy nutné je svazovat. Navíc je těžko představitelné, že by se andělé, Boží služebníci navzájem svazovali a zase uvolňovali.
  • Ve různých filmech jsou někdy zobrazováni obři nebo agresivní lidé plni nenávisti a touhy zabíjet a ničit. Jsou drženi v klecích či voděni v řetězech – a pouze dle potřeby pak uvolňováni, když vyvstane potřeba využít jejich ničitelský potenciál třeba ve válce.
• Informace o tom, že ďábelské síly jsou Bohem různě omezovány, se vyskytuje na více místech. (2 Pt 2,4 Neboť Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do temných jeskyní Tartaru a vydal je, aby byli střeženi k soudu; Ju 6 A anděly, kteří nezachovali své knížectví, ale opustili vlastní příbytek, zachovává ve věčných poutech pod mrákotou k soudu velikého dne).
• Proč Eufrat? Mohl by symbolizovat hranici mezi civilizací a barbarským prostředím. Ve smyslu, že byly vypuštěny barbarské necivilizované barbarské mocnosti (něco jako když do Evropy přitáhly Čingischánovy hordy.)
  • Pokud bychom chápali jako civilizaci žido-křesťanský „Západ“ (což je ale díky jeho opuštění hodnot a postupné sebe-destrukci stále spornější), mohli bychom spekulovat o souběžné zničující invazi komunismu, východních náboženství a new-age, ateismu, náboženského liberalismu, prázdného náboženství, progresivismu, či konkrétněji o útoky militantního islámu, hinduismu, či přímo Ruska či Číny. Dalo by se uvažovat i o nějaké pandemii (při některých morových pandemiích byly ztráty na životech až třetinové i větší).
• Nepůjde ale zřejmě o válku jako takovou, ale o invazi armád démonů. Démoni mají na světě (mezi lidmi) již nyní do určité míry volné pole působnosti – to ale není bezbřehé: Jejich aktivity jsou Bohem přísně ohraničeny.
• Démonů na zemi působí velké množství (a andělů také, možná dvakrát tolik) – lze očekávat, že jsou jich miliony či miliardy.
• Pokud lidí je např. deset miliard, může být démonů méně, stejně, ale klidně i více.
  • Co by mohlo svědčit, že démonů je méně než lidí:
    • Ne každý člověk je posedlý (má svého démona uvnitř).
    • Každý může být vystaven démonickému tlaku zvěnčí, ale zřejmě ne všichni současně.
    • Démoni by pak mohli „poletovat“ po světě a ad hoc si vybírat za oběti vhodné lidi.
    • Existují oblasti, kde je aktivita démonů větší nebo alespoň patrnější než jinde (Haiti, některé oblasti Afriky, apod.)
    • Jak uvidíme dále personální injekce svou set milionů démonů (jeden na pět set lidí) dokáže se světem značně zamíchat – vyhubit třetinu lidstva.
  • Proč by démonů mohlo být více než lidí:
    • Posedlý v Gerase jich v sobě měl „legii“, snad až dva tisíce. Šlo ale o mimořádný extrém.
    • Ne všichni démoni jsou nutně aktuálně aktivní na zemi – mnoho jich může být drženo někde mimo, např. v bezedné propasti nebo spoutaných. Mohou vstupovat „do služby“ různě dle ďáblových pokynů a Božího svolení.
    • Nezdá se, že by ďáblu (jako nejvyššímu veliteli démonských armád) chyběly zdroje.
    • Lidstva exponenciálně přibývá, ale nezdá se, že by hustota duchovních aktivit na světě řídla. (Například, že by Bůh neměl dost andělů, které by přidělil na ochranu nových křesťanů¹¹ ani že by ďábel neměl dost démonů k útokům).
    • Také andělů je pravděpodobně většina někde jinde, než „ve službě“ na zemi.

15 Tu byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení k hodině, dni, měsíci a roku, aby zabili třetinu lidí. 

• Opravdu se to stalo – zhoubci byli uvolněni a masové zabíjení začalo.
• Vše bylo předem naplánováno – pouze se čekalo, až se naplní Bohem stanovený čas.
• Nic se nemůže stát „jen tak“, bez Božího svolení či plánu.
• Lidé nicméně vyhubeni nebyli, zkáza byla obrovská, ale ne absolutní.

16 ⁽Vojska jejich jízdy měla^) (dvě stě miliónů⁾ mužů — uslyšel jsem jejich počet. 

• ř.: Počet vojsk jízdy: 
• ř.: dvacet tisíc desetitisíců;
• Tentokrát nejde o číselný údaj ve smyslu „bylo jich nespočítatelně mnoho“, ale o vypíchnutou konkrétní číslovku 200 000 000.
• O žádnou pozemskou armádu jít nemůže: čínská armáda má kolem dvou milionů vojáků, americká přes milion, ruská do milionu. Rezervistů je vždy méně., I kdyby země mobilizovaly, budou se počty vojáků pohybovat v nižších desítkách milionů.
• A to se mluví pouze o jízdě – buď pěchotu tyto armády vůbec neměly nebo nebyla v kontextu považována za důležitou.
• Dozvídáme se tedy, že svázaní andělé nebojují sami, ale mají k dispozici nepředstavitelnou mega-armádu svých vojáků, pravděpodobně démonů.
• Při desetimiliardovém lidstvu by šlo pro ďábla o významnou a vítanou personální „injekci“ – přibyl by jeden démon na pět set obyvatel planety.
• Ti, možná překvapivě, dokážou vyhubit významnou část lidstva – možná proto, že jde o specializované „zabijáky“.

17 A takto jsem ve vidění spatřil koně a ty, kteří na nich seděli: hrudní pancíře měli ohnivé, hyacintové  a sírově žluté; hlavy koní jako hlavy lvů, z jejich tlam vychází oheň, dým a síra. 

• tj. temně rudé nebo temně modré;
• Následuje popis vojska, zřejmě démonického (snad něco jako v Pánovi prstenů skřetí vojska Sarumanova):
  • Že šlo o jízdu, již víme.
    • Je zajímavé, že koně zůstávají důležitými dopravními a bojovými prostředky napříč lidskými dějinami. Ve Zjevení se nyní pohybujeme v závěrečných obdobích dějin a stále s koňmi setkáváme (mluvíme ale zřejmě o démonických armádách a koně mohou být také symboličtí). Přitom význam koní setrvale klesá – pro dopravu i pro válku mají nyní význam téměř nulový.
    • Ještě v První s Druhé světové válce přitom bojová jízda existovala (např. v Polsku¹², Rusku a jinde) a koně byli hojně používáni při transportu. ¹³
    • Kůň je z hlediska vojenství pozoruhodné zvíře¹⁴ – člověka unese bez problémů a, jak víme i z Písma, nebojí se bitevní vřavy.
• Jezdci měli ohnivé hrudní pancíře hyacintové  a sírově žluté barvy.
  • (gramaticky z řečtiny asi vyplývá, že pancíře neměli koně, ale jezdci, i když v překladu ČSP to jasné není).
  • Každý je měl dvoubarevné nebo někdo měl hyacintové a někdo žluté?
  • Proč zrovna takové? Co je to za barvy?
    • ὑακίνθινος (hyakinthinos), odvozené od slova ὑάκινθος – může označovat: buď květinu hyacint (známou i dnes) nebo vzácný fialový až modrý drahokam. Jde o tmavě modrofialovou barvu. Může symbolizovat noc, tmu, smrt, tajemno, démonično.
    • θειώδης (theiódēs), „sírovitý“ nebo „jako síra“. Síra je žlutá, jasně hoří, produkuje toxické plyny. Sirné koule zničily Sodomu. Jde zřejmě o obraz toxického ohně, ničení či pekla.
• Zřejmě tedy samé obrazy vyvolávající představu pekelných armád přinášejících duchovní zkázu a smrt. (Opět si můžeme v představách pomoci Pánem prstenů – např. jeho podzemními dílnami plnými ohně, kouře a rodících se skřetů).
• Hlavy koní jako hlavy lvů: Jde tedy o divné koně v boji schopné aktivně zabíjet. Koně zde nejsou pouhými pasivními dopravními prostředky pro vojáky, ale sami v boji aktivně zabíjejí, jsou zuřiví a draví. Souhra jezdce a zvířete jejich nebezpečnost velmi zvyšuje.
• Proč nejde přímo o lvy? Ti jsou schopni se také samostatně a rychle pohybovat. Jistě kvůli schopnosti nosit jezdce.
  • Snad tedy nějaké démonické spolupracující dvojice? Ve smyslu, že jeden démon člověka „načne“ a druhý ho dorazí?
  • Lze si představit např. fyzickou nebo duševní nemoc (depresi či malomyslnost) otvírající dveře neodpuštění nebo hořkosti.
  • Mohlo by jít o kombinaci vnějšího démonického vlivu nasedlého na vnitřní lidskou hříšnost.
  • Jde o jakousi démonickou synergii, kdy „kůň“ člověka nejprve přivede k přijetí problematické ideologie, špatné teologie, neodpuštění, hořkosti nebo závislosti. Může také člověka přivést do těžké situace (únava, nemoc, ztráta zaměstnání). Jezdec na takto oslabeného jedince pak zaútočí pokušením.
  • Výsledkem tohoto soustředěného úsilí pak je duchovní smrt, ztráta víry, zoufalství, rozklad vztahů, zničení charakteru či násilí, apod.
• Z jejich tlam vychází oheň, dým a síra: Snad odkaz na to, že působení těchto dvojitých démonických ničitelů bude spočívat ve slovech.
  • Když poslouchám některé lidi, cítím z jejich slov „peklo“. Vylévají na své posluchače „kýble“ ukřivděnosti, nenávisti, lží či polopravd a pomluv.
  • Mistry v takovém mluvení byli Marx, Lenin, Hitler, Goebbles – jistě démonizovaní propagandisté zla.
  • Ani v dnešní době ale takových lidí není pomálu: Nedávno jsem poslouchal v rádiu rozhovor s jednou političkou – měla příjemný hlas a vystupování, ale z jejích slov čišelo tolik zloby, nenávisti a demagogie, že mi z toho bylo fyzicky špatně.
• Takže si lze představit „přípravu terénu „koňo-lvy“ šířením lží, polopravd a konspirací a na to pak nasedající útoky pokušeními na lidská srdce opancéřovanými jezdci.

18 Těmito třemi ranami byla zabita třetina lidí: ohněm, dýmem a sírou, která vycházela z jejich tlam.

• Třetina lidí zhoubným ideologiím a/nebo pokušením podlehne.
• Dvě třetiny se ubrání nebo zůstane jinak nezasaženo.
• Jinak řečeno: Postižení není absolutní – těch, kdo nebudou zasaženi nebo odolají, bude většina (dvě třetiny).

19 Neboť moc koní je v jejich tlamách a v jejich ocasech; jejich ocasy jsou podobné hadům: mají hlavy a těmi škodí. 

• ř.: pravomoc (exúsia); 
• Pokud tedy interpretujeme oheň, dým a síru jako zhoubnou moc ďábelských lží a ideologií, jak interpretovat pravomoc vycházející z ocasů oněch divných „koňo-lvů“?
• Zmínka o ocasech se opakuje v Bibli několikrát.
  • V Iz 13,14 je napsáno, že ocasem¹⁵ je „prorok vyučující klam“ (a bude odstraněn). Mohlo by tedy jít podobně jako u úst a nějaké klamné ideologie
  • Jedovaté ocasy měly také kobylky páté polnice – byli „štíří“ a sloužily k pětiměsíčnímu trýznění lidí.
  • Ocas má drak ve Zj 12 (kromě sedmi hlav a deseti rohů).
• Ocas obecně je v přírodě běžný.
  • Jde pokračování páteře, má své vlastní (kaudální) obratle, kterých bývají nižší jednotky desítek (2 až 30, krokodýl 50).
  • Mají jej všichni ptáci, všichni plazi, všechny ryby, jen málo savců jej nemá (někteří lidoopi a člověk), mají jej mláďata obojživelníků (pulci).
  • Použití: „pátá končetina“ k úchopu některé opice), „kormidlo“ či stabilizace při skoku (veverka, klokan), odhození při útěku (ještěrky), zbraň (štíři), vyjádření emocí (psi), ozdoba, námluvy (pávi), přikrývka (liška), termoregulace.
  • Obecně je ocas tedy zajímavý a hojně používaný Boží stvořitelský morfologický koncept, podobně jako končetiny, hlava, ústa apod. Zajímavé je, že u člověka jej Bůh nepoužil.
• Naše ocasy zničující jízdy šesté polnice jsou zcela specifické, vymykají se všemu, co známe: jsou podobné hadům, mají hlavy, a jimi škodí. A mají stejně jako lví tlaky značnou pravomoc škodit.
• Tedy další značná „nálož“ nanejvýš divných obrazů k pokusu o výklad.
• Ocasy jako hadi s hlavami jsou zřejmě schopné autonomního rozhodování a pohybu.
• Koňo-lev tedy bojuje na více stran – dopředu lví tlama, shora jezdec a zezadu vícečetné autonomní ocasy. Vše svorně škodí a ubližuje, hlavním problémem jsou zhoubné „plyny“, které vypuštějí.
• Pokud zůstaneme u interpretace, že jde o záplavu zhoubných démonických nauk, lze snad uvažovat, že jich bude velké množství, budou mnohotvaré a různě se prolínající.
• Co kdyby šlo o internet jako takový, případně o sociální sítě jako jeho odnož? Jsou nepřehledné, mnohotvaré, matoucí, prolínající se, neobsáhnutelné. Pro mnoho lidí (zdaleka ale ne pro všechny) jsou zhoubné.
• Když vezmeme jako modelovou skupinu mládež, lze možná odhadnout, že zhruba třetina mládeže je internetem a sociálními sítěmi zhoubně zasažena a poškozena, možná by se dalo říci, že až zahubena.

20 Ale ostatní lidé, kteří nebyli těmito ranami zabiti, se neodvrátili od skutků svých rukou: nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, které nemohou ani vidět ani slyšet ani chodit.

• Vidíme, že všechny hrůzy šesté polnice měly jeden účel – vzpamatovat lidi. Těm zahynuvším (ať tělesně nebo duševně) již není pomoci, ale od těch, kdo přežili, Bůh očekával pokání.
• Pokud by nešlo o smrti tělesnou, mohlo by „přežít“ znamenat nepropadnou definitivně bludným internetovým teoriím či závislostem.
• Tito lidé se zachovaným zdravým rozumem, by se podle Božích očekávání měli „odvrátit od skutků svých rukou“, tedy od uctívání model, potažmo démonů. (Za modlami se démoni skrývají).
• Je to zvláštní, protože, alespoň na Západě, není explicitní uctívání model příliš rozšířeno (ani kdybychom jako modloslužbu chápali římsko-katolickou nebo pravoslavnou úctu k sochám a obrazům, nejde již dnes na Západě o nic dominantního).
• Zjevení je zřejmě psáno z širší perspektivy, než jen ze „západního“ – v tom případě by mohlo jít o hinduistické, buddhistické, komunistické či animistické (dohromady jde o miliardy lidí) uctívání model všeho druhu.
• Je vypíchnuta naprostá bezmocnost lidmi vytvořených model – soška Buddhy nebo obraz Lenina jistě nikomu v ničem nepomůže (i když, pokud je za modlou skryt démon, ten už zcela bezmocný být nemusí).
• Podstatné je, že to, co se ve světě po šesté polnici dělo, mělo jeden cíl -lidi od modlářství odvrátit.

21 neodvrátili se od svých vražd ani od svých čárů, od svého smilstva ani od svých krádeží. 

• n.: drog; ř. farmakon zahrnuje jak okultní praktiky (a nápoje), tak drogy a jedy; 
• Nejde pouze o odvrácení se od model, ale i od dalších věcí:
  • od svých vražd: Vraždění v běžné fungující společnosti není dominantní ani běžné. Masově se vyskytuje pouze za zcela patologických situací – v současné době (psáno 2025) systematicky a cíleně vraždí pouze Rusové, Palestinci a příležitostně některé skupiny v Africe.
  • Pokud by ale Bůh jako vraždění chápal umělé potraty, situace by se dramaticky změnila – tato praxe je rozšířena celosvětově a jde o miliony obětí ročně.
  • od svých čárů: Jak je uvedeno v poznámce ČSP, může jít o okultismus i o drogy. Obojí je jistě masově a globálně rozšířené.
  • od svého smilstva: Pokud je smilstvo myšleno sexuálně, není nic jasnějšího – sexuální nečistota je ve světě téměř absolutní. Např. pornografií jsou zasaženy miliardy lidí.
  • od svých krádeží: Krádeže jsou, podobně jako vraždy, ve fungující společnosti regulovány a zákony drženy na uzdě. Všeobecná „nepoctivost“ ale ve světe pravděpodobně rozšiřuje, i když posouzení je obtížné.
  • Vyjádřením všeobecného „úpadku poctivosti“ („neodvracení se od svých krádeží“) by snad mohly být ukazatele jako:
    • Ztráta důvěry ve veřejné instituce
    • Vysoký indexe vnímané korupce (CPI)
    • Běžné daňové úniky v malém i ve velkém. Rozšířená šedá ekonomika
    • Posuny v hodnotových žebříčcích
    • Pokles důvěry mezi lidmi
  • Zda jde o obecný a globální jev, je sporné – některé ukazatele mohou ukazovat i opačným směrem (rozšířený whistleblowing, etické kodexy všude možně, zákony o transparentnosti, apod.)
• Zajímavé je opakované použití zájmena „svých“ – jakoby autor chtěl zdůraznit, že všechny tyto špatné věci jsou výhradně lidským vynálezem, se kterým Nejvyšší nemá naprosto nic společného.

.

.

1. V evangeliích tři výskyty, vždy ve významu studna. ↩︎
2. Napadá mě film Vetřelec. ↩︎
3. Ostrava byla ještě v dobách mého dětství a mládí nazývána „černou“ – všude padal popílek a vzduch byl smradlavý. Pokrok je v tomto směru obrovský. ↩︎
4. U nás to není o mnoho lepší, i když nesmyslné teorie máme trochu jiné, než Američané. ↩︎
5. Někdy je tomu spíše naopak – církve často přitahují lidi různě problémové. To není nic hanlivého, je to tak v pořádku, má to tak být. Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. ↩︎
6. Pět měsíců je údajně délka života kobylek jako hmyzu. ↩︎
7. Drápal ↩︎
8. Z biologického hlediska patří kobylka i saranče do rovnokřídlých, ale do různých čeledí.
   Sarančata se vyskytují ve velkých rojích, kobylky spíše jednotlivě.
   V češtině se slovo „kobylka“ často používá pro všechny „cvrččí“ nebo „luční“ skákající broučky, zejména když jsou jednotlivé a zelené. ↩︎
9. Lze vygooglovat řadu kreseb možného vzhledu „škorpiónních“ kobylek z deváté kapitoly Zjevení – všechny jsou značně odporné. ↩︎
10. Jde o podobný problém, jako kdo byl anděl zhoubce při zabíjení prvorozených v Egyptě a mnoho podobných míst. ↩︎
11. Nebo k ochraně dětí, pokud přijmeme možnost, že děti mají své strážné anděly. ↩︎
12. Polsko mělo v WW2 údajně 11 kavaleristických brigád, Sovětský svaz až stovky tisíc kavaleristů. ↩︎
13. Během WW1 byli koně pro transport dominantní (70-80%), např. britská armáda měla údajně v roce 1917 přes 800 000 koní a mul ve službě.
    Za WW2 Německo při invazi do SSSR používalo až 600 tisíc koní, kteří zajišťovali pro Wehrmacht 80% zásobování. Motorizovanější západní armády transportovaly koňmi podstatně méně. ↩︎
14. Kůň je jedno ze zvířat, na jehož stvoření je Bůh mimořádně „hrdý“ (Jób). ↩︎
15. I když tam může být „hlava a ocas“ obrazem celé bytosti. ↩︎