1 Pro vedoucího chval. Na mút labben. Davidův žalm.
- Co tato slova znamenají, nelze s jistotou určit. Stv. překlady jim přikládají různé významy: „Pro tajnosti (/ o tajnostech) syna“ (tak LXX a Vul) či „pro smrt syna“ (Pš); starověcí vykladači spojovali slova al a múth ve slovo alamóth (dětství / mládí). Novější překladatelé se kloní spíše k tomu, že jde o označení nápěvu či hudebního nástroje.
- Tento žalm patří dohromady s následujícím Ž 10. Jedná se o jakýsi alfabetický dvojžalm. První v. Ž 9 je nadpisek; v. Ž 9,2 začíná prvním písmenem h. abecedy, v. Ž 9,4 druhým atd. Tedy vždy dva v. náleží jednomu písmenu h. abecedy. Ž 9 končí písmenem kaf (v. 20); Ž 10 začíná v prvním v. písmenem lámed. Některá písmena jsou ovšem vynechána – je použito celkem 18 z 22 písmen (chybí d, m, s a c). V Ž 10 patří k některému písmenu verše tři a pořadí se nedrží obvyklého řazení písmen důsledně.
- Struktura žalmu je tedy dosti rafinovaná. Zbásnit žalm je již samo o sobě náročné – ztížit si tvorbu ještě dalšími pravidly (např., že verše jsou „abecedně“ řazeny), svědčí o značeném básnickém mistrovství i sebevědomí.
- Občas je někdo nadán básnickou genialitou – není pro něho problém celý večer „sypat z rukávu“ verše (říká se to o Francois Villonovi, Vítězslavu Nezvalovi, aj.)
2 Hospodine, celým srdcem ti budu vzdávat chválu, budu vyprávět o všech tvých divech.
- (toto a další tři slovesa jsou v kohortativu1 a lze je také přeložit -) n.: chci …
- [tento výraz je v Ž použit 30× (kromě Ž 118,23 vždy v pl.) a vyjadřuje činy (obvykle zázračné) manifestující Boží svrchované panství nad událostmi];
- David je rozhodnut se plně vložit do vyjádření chvály Bohu.
- Boha je vždy za co chválit – ale nejvíce chválu procítíme, když Bůh něco udělá v náš prospěch.
- Tehdy toužíme Boha za Jeho pomoc chválit a hovořit o ní, tehdy Jej chválíme nejvíce „celým srdcem“.
3 V tobě se budu radovat a veselit, budu opěvovat tvé jméno, ó Nejvyšší!
- [jako oslovení Boha v Písmu pouze zde a Ž 92,2];
- Možná je zajímavé, že toto nabízející jméno je používáno v Bibli tak málo – vždyť to, že Bůh je nejvyšší autoritou, je nabíledni.
- Jde o hebrejské Eljon.
- Eljon se vyskytuje častěji (kolem třiceti výskytů, např. Melchisedech, kněz Boha Nejvyššího nebo Ž 91 „Kdo přebývá v úkrytu Nejvyššího (Eljon), spočine ve stínu Všemohoucího (Šaddaj).
- Radovat se v Bohu – jak se to dělá? Jde o hlubokou vnitřní radost způsobenou Bohem samým. Vědomím, že mám s Nejvyšším vztah, že On je na mé straně a že zasahuje v můj prospěch.
- Může být větší důvod k radosti, než toto vědět?
- Opěvovat Boží jméno znamená nadšeně se o Bohu vyjadřovat. Ať už slovy, básní nebo písní.
4 Když se moji nepřátelé obrátili nazpět, upadli a zmizeli před tebou.
- n.: klopýtli;
- n.: zhynuli;
- n~: tvou přítomností;
- Davidovo nadšení z Boha je způsobeno konkrétní pomocí, které se mu od Boha dostalo – odstraněním nepřátel.
- 5Zjednal jsi mi právoa a obhájil jsi mě, usedl jsi na trůn, ty, spravedlivý soudce.b a 1Kr 8:45; Mi 7:9 b Ž 7:12; Ž 50:6
- 6Napomenula jsi národy, zničilb jsi ničemy, jejich jménoc jsi vymazald (navěky a navždy.)e a Ž 119:21 b Ž 5:7 c Ž 41:6 d Ž 109:13; Dt 9:14 e Ž 10:16; Ž 21:5; Ž 45:7; Ž 48:15; Ž 52:10; Ž 104:5; Ž 119:44; Ž 145:1n; Psa 145:; Ex 15:18; Da 12:3
- 7(Nepřátelé?t10 Na věky skončili v troskách!)t11 Jejich města jsi vyvrátil, ano,t12 jejicht13 památkat14 zašla. t10 h. sg. brán jako kolektivum t11 n.: Nepříteli, na věky skončila zkáza; $ t12 h. os. zájmeno „oni“ zde asi vyjadřuje důraz t13 tj. nepřátel [srv. paralelismus ve v. Ž 9:6: jejich (tj. ničemů) jméno] t14 n~: jméno; Ž 34:17; ::112,6; Dt 25:19; Jb 18:17; Př 10:7
- 8Hospodin ale navěky trůní.t15 Svůj trůna připravil k soudu, t15 h.: sedí; Ž 2:4; Ž 29:10; Ž 80:2; Ž 99:1; Iz 6:1 a Ž 11:4; Ž 47:9; Ž 93:2; Ž 103:19; Ž 123:1; Iz 66:1; Pl 5:19
- 9on bude soudita celý svět spravedlivě; národy rozsoudí s přímostí.t16 t16 1Pa 29:17; n.: podle toho, co je správné; Př 8:6; Iz 33:15 a Ž 96:13; Ž 98:9; Gn 18:25; Sk 17:31; Ř 2:16
- 10Hospodin je (nepřístupným hradem)t17 utlačených,a je nepřístupným hradem v dobách soužení.b t17 n.: pevností / bezpečným místem; Ž 18:3; Ž 46:8.Ž 46:12; Ž 48:4; Ž 59:10.Ž 59:17; Ž 62:3.Ž 62:7; Ž 144:2; srv. Př 18:10 (bude v bezpečí) a Ž 10:18; Ž 74:21; Př 26:28 b Ž 10:1; Ž 22:12; Ž 37:39; Abd 1:12; 2K 1:3!
- 11V tebe budou doufatt18 (ti, kdo znajía tvé jméno,)b neboť ty, Hospodine, neopustíšc ty, kteří tě hledají.d t18 n.: doufají; Ž 13:6; Ž 21:8!; Ž 25:2; Ž 26:1; Ž 28:7; Ž 31:15; Ž 40:4! a Ž 87:4; Ex 6:3p b Ž 91:14 c Ž 37:28; Ž 94:14; Žd 13:5 d Ž 14:2; Ž 22:27; Ž 24:6; Ž 34:5; Ž 34:11; Ž 69:33; Ž 105:4; Ž 119:2; 2Pa 34:3; Oz 10:12
- 12Opěvujtet19 Hospodina, sídlícíhot20 na Sijónu,a oznamujteb mezi národy jeho činy!c t19 [stejný příkaz je v dalších jedenácti verších devíti žalmů]; Ž 7:18; Ž 30:5; Ž 68:33; Ž 98:5; Ž 105:2; Ž 147:7; Sd 5:3; Iz 12:5 t20 n.: který trůní; Ž 132:13; Ž 74:2v; Ž 76:3v a Ž 2:6; Ž 20:3 b Ž 22:32; Ž 30:10; Ž 96:1v; Ž 118:17v c Ž 66:5; Ž 77:13; Ž 78:11; Ž 103:7; Ž 105:1; Iz 12:4
- 13Neboť (vyhledává krev,)t21 pamatujea na ně, nezapomínáb na voláníc zkroušených.d t21 n~: ten, kdo odplácí za krveprolití; Gn 4:10; Gn 9:5; Gn 42:22; Dt 32:43v a Ž 89:51; Ž 136:23 b Ž 10:11; Ž 13:2 c 1S 9:16 d Ž 10:12; Ž 12:6; Iz 66:2; Zj 6:10srv
- 14Smiluja se nade mnou, Hospodine! Pohleďb na mé soužení od těch, kdo mě nenávidí! Ty mě vyzdvihuješ z branc smrti, a Ž 4:2p b Ž 25:18; Ž 31:8; Ž 106:44; Ž 119:153; Ex 2:25; 1S 1:11; Pl 1:9; Pl 1:20; Neh 9:9 c Mt 16:18
- 15abych v branách (dcery sijónské)t22 vyprávěla o všech tvých (chvályhodných skutcích)t23 a jásal nad tvou spásou.b t22 tj. jeruzalémských; [vazba častá v prorocích (Jr 4:31), v Žalmech pouze zde] t23 h.: chvalách (metonymie pro mocné skutky, které vyvolávají chválu); Iz 60:6; Iz 63:7 a Ž 9:2; Ž 22:23 b Ž 13:6; Ž 20:6; Ž 21:2
- 16Národy se topí v jámě,a kterou udělaly, jejich noha byla polapenab do sítě, kterou nastražily.c a Ž 7:16; Ž 35:7 b Př 11:6 c Ž 31:5; Ž 140:6; Jr 18:22
- 17Hospodin se dal poznat,a (vykonal soud:)t24 Ničema se zapletl do díla svých rukou.t25 Higgajón. Sela. t24 n.: zjednal právo (v. 4; Ž 10:18); srv. Ž 119:84; Gn 16:15 t25 h.: dlaní a Ez 20:5; Ez 38:23; Abk 3:2
- 18Ničemové se vrátí do podsvětía — všechny národy zapomínajícív26 na Boha. v26 n~: nepočítající s Bohem; Ž 50:22; Sd 3:7; Jb 8:13; Jr 2:32; Oz 13:6 a Nu 16:30
- 19Nuznýa totiž nebude napořád zapomenut, nadějeb pokornýcht27 nezahyne nastálo. t27 Ž 10:17; Ž 22:27; Ž 25:9; Ž 34:3; Ž 37:11!; Nu 12:3; Sf 2:3; Q: chudých / zkroušených a Ž 40:18 b Ž 71:5; Př 23:18
- 20Povstaň,a Hospodine! Ať člověk nenabude moci!t28 Ať jsou národy souzeny před tebou! t28 n~: nemá navrch a Ž 3:8p; Ž 68:2
- 21Vlož na ně bázeň,a Hospodine, ať národy poznají, že jsou jen lidé.b Sela a Gn 35:5v; Dt 11:25 b Iz 31:3v; Ez 28:2v; Sk 12:22
- V hebrejštině se kohortativ údajně nejčastěji vyskytuje v 1. os. jednotného čísla a pozná se podle zvláštního zakončení. Vyjadřuje chtění, úmysl nebo rozhodnutí něco udělat. V češtině obdobu nemáme. ↩︎