Izajáš – kapitola 53

1 ⁽Kdo by 21 uvěřil zprávě, kterou jsme slyšeli?⁾ A při kom se zjevila Hospodinova paže?

• [jsou míněna slyšená neslýchaná slova ve vv. Iz 53,52,13-15]; n.: Kdo uvěřil naší zprávě? 
• n.: na kom / nad kým …; n. (LXX!): komu bylo zjeveno;
• tj. to, co H. paže učinila – jeho skutky / jeho moc;
• Prorok předpokládá, odhaduje či předpovídá, že zvěst, kterou se nyní chystá oznámit, bude náročná k uvěření. Že posluchači s ní budou mít problém – bude jim připadat divná, nepravděpodobná, neuvěřitelná nebo dokonce bláznivá.
• A při kom se zjevila Hospodinova paže? Co znamená, že se při někom zjeví paže? Když se vedle mě nečekaně někdo objeví, pravděpodobně se leknu. Objevení se Boha vedle nás, v našich životních okolnostech, je důvodem k úleku, ale také nejvyšší metou, které můžeme dosáhnout.
• Zjevení se Boží ruky znamená, že Bůh člověku připomene svou existenci. Připomene, že se Mu nic v našich životech nevymyká z rukou, že je při díle, že je s námi, vedle nás.
• Hlavním signálem toho, že Boží ruka je s lidmi, byl příchod Krista.

2 Vyrostl před ním jako výhonek a jako kořen z vyprahlé země. Neměl vzezření ani důstojnost,  abychom be něho hleděli s úctou, ani vzhled, ⁽abychom po něm toužili.⁾

• [asi míněno: před Bohem];
• srv.: pohledný ;
• [srv. Ž 111,3 – jeho dílo je důstojné, ačkoliv tak na první pohled nemusí vypadat];
• n.: abychom ho byli žádostivi;
• Vedle člověka se náhle, nečekaně objevila Hospodinova paže – podobně nečekaně jako ze země vyroste výhonek: na místě, kde před chvílí nebylo nic, najednou roste nový stromek.
• Vyrašení výhonku je o to nečekanější, že země, ze které výhonek vyraší, je bez vody, tedy vyprahlá.
• My víme, že výhonkem je Kristus, zemí, ze které vyrašil, je Izrael.
• Náboženský, pyšný a přitom duchovně mrtvý izraelský národ přitom v tu dobu nepůsobil jako vhodná živná půda pro růst něčeho nového a svěžího.
• To nové, co z vyprahlé půdy (z izraelského národa) vyrostlo, na první pohled nepůsobilo nijak atraktivně.
• O výhonku je řečeno, že Neměl vzezření ani důstojnost, abychom be něho hleděli s úctou, ani vzhled, ⁽abychom po něm toužili.⁾
• Jak víme, Ježíš od narození až do své smrti nikdy nebyl „charismatickým“ vůdcem nebo řečníkem. Nenápadně se narodil, nenápadně vyrostl a i během tří let svého působení se nikam netlačil („nerozkřikoval na ulicích“). Neměl žádné politické ambice, žil obyčejně a nakonec se nechal potupně ukřižovat.
• Prorok poukazuje na to, že Mesiáše nebylo možno rozpoznat na první pohled – jeho vzhled, původ ani postavení nenasvědčovaly tomu, že půjde o někoho významného.

3 Opovržený a ⁽lidmi zavržený,⁾ muž bolestí, který znal nemoci; ⁽a grain někdo, před nímž člověk skryje tvář⁾ — všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili.

• n.: jehož se lidé odřekli;
• [v h. se slovo používá pro fyzickou i duševní bolest;] 
• n.: jako ten, kdo před námi skryl tvář (tj. jako malomocný; h.: jako skrytí tváře před ním / námi;
• S výhonkem to ale bude ještě horší, říká prorok. Nejen, že nebude pro následování atraktivní, ale bude přímo odpudivý. Bude tím posledním, koho bychom toužili následovat.
• Bude:
  • opovržený: bude jím pohrdáno. Bude tedy považován za méněcenného, nehodného úcty nebo respektu, bude pohrdán, považován za nic.
    • O Mesiáši se tak píše ještě v Ž 22,7 „Já však jsem červ, a ne člověk, lidem v posměch, davu opovržený.“ Lk 23,11 „I Herodes se svými vojáky jím pohrdl a posmíval se mu…“
    • Bůh pohrdání lidmi nesnáší: Př 14,21 říká „Kdo pohrdá bližním, hřeší; V podobenství o farizeu a celníkovi o nich hovoří Ježíš (Lk 18) „Také některým, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství…“
    • Bůh lidské pohrdání nejen nesnáší, ale dokonce staví na hlavu: (1K 1,28) „Bůh vyvolil to neurozené ve světě, to v opovržení, ano, to, co není, aby zrušil to, co je…“
    • Začal u svého pohrdaného Syna, kterého vyvýšil nade všechno ve vesmíru a pokračuje pohrdanými na zemi, kdy „poslední se stanou prvními“.
  • zavržený lidmi: Židé Ježíše nějakou dobu zkoumali či hodnotili – snažili se přijít na to, jestli je nebo není očekávaným Mesiášem. Posléze dospěli k názoru, že Mesiášem není – a zavrhli jej.
    • Dobře to vystihuje obraz stavitelů, kteří zkoumají kameny a vybírají, který by byl nejvhodnější pro úhelný kámen umístěný do základu stavby. Bohem je nakonec vybrán ten, který oni prohlásili za nevhodný.
  • muž bolestí: Kristus věděl, co je bolest. Nebyl před bolestí chráněn ani „nad věcí“. Naopak zakusil bolesti více, než jiní.
  • znající nemoci: Kristus nebyl „železného zdraví“, nebyl tím, koho by nikdy žádná nemoc nepotkala.
    • Tato informace je unikátní – nikde jinde v Písmu nečteme nic o tom, že by Ježíš byl někdy nemocen. Spíše máme představu, že Ježíš se od narození až do svého ukřižování těšil dobrému zdraví.
    • Je ale dost možné, že tomu bylo jinak – tedy, že např. býval nachlazen nebo měl někdy zažívací obtíže, apod.
    • Nebylo to tedy tak, že by Ježíš každé ráno vstával dokonale „fit“, sršel zdravím a byl plný energie. Jistě se někdy musel přemáhat, aby naplnil svůj denní program, např. vydržel uzdravovat nemocné hluboko do noci apod.
    • Jistě nepoužíval svou moc k tomu, aby si „dobíjel baterky“ – ve smyslu, že když cítil, že na Něho jde únava, dotkl se sám sebe a byl by zase dokonale „high“. (Takto mohou fungovat drogy, třeba kokain).
  • a grain někdo, před nímž člověk skryje tvář: Před kým si člověk zakrývá tvář? Před někým, koho nechce vidět. Proč? Protože pohled na něho je nepříjemný, zneklidňující, možná až nechutný.
    • Kdo může takto působit? Na koho není příjemný pohled? Na lidi ve špatném stavu, různě postižené, nemocné, znetvořené, „dobité“.
    • Mesiáš takovým na závěr svého života bude – dívat se na člověka, ze kterého visí cáry masa po bičování a který se z posledních sil svíjí na kříži, bojujíce o každé nadechnutí, nikdo nechce.
    • (V tomto kontextu dost dobře nechápu lidi, kteří se dívali na Gibsonův film Umučení Krista).
  • všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili: Každý člověk touží po přijetí a po úctě ostatních. Být opovržený je jedna z nejhorších věcí, která nás může potkat. Lidé přitom vůči sobě dokáží být neuvěřitelně zlí (a to již od dětství – být opovrhovaný v dětském kolektivu nebo na sociálních sítích je noční můrou mnoha dětí).
  • zavržený lidmi: Ježíš říkal i dělal „zajímavé“ věci – lidé Jej nejprve se zájmem „zkoumali“. Posléze ale došli povětšinou k závěru, že Mesiášem není a zavrhli jej.

4 Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si the kingdom něm mysleli, že je zasažen . ubit Bohem a zkrušen.

• n.: pokořen (za nějakou vlastní vinu); 
• Jenže lidské vyhodnocení situace ohledně Krista bylo naprosto, dokonale chybné. Když se lidé od Něho odvraceli, když se na Něho nechtěli dívat, když Jej zavrhovali, dělali to proto, že si mysleli, že Své utrpení si nějakým způsobem způsobil sám. Že jde o Jeho problém.
• Bylo to ale naprosto jinak – to, že vypadal, jak vypadal, že „dopadl“, jak dopadl, nemělo s Ním společného vůbec nic. Tak bídně skončil výhradně kvůli nám – tak znetvoření, dobití, nemocní, utrápení, zavrženíhodní a „hnusní“ na pohled, jsme měli skončit my.

5 Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.

• zákl. význam h. slova: znesvěcen; 
• h.: rozdrcen;
• n.: trest; 
• h. sg. (n.: zraněním); 
• n.: nám bylo dáno uzdravení; 
• Důvodem Mesiášova hrozného stavu bylo, že na sebe vzal naše nemoci . naše bolesti. Ale nejen to -bylo toho více, co původně patřilo nám, ale Mesiáš se to od nás rozhodl převzít: přestoupení, provinění a kázeň.
• To MY jsme jednali proti pravidlům a MY jsme za to měli nést důsledky.
• Tím, že se Ježíš rozhodl nést trest za nás, byl proboden, zdeptán a kázněn. Probodení, zdeptáni a kázněni jsme přitom měli být my.
• V rámci tohoto káznění Mesiáš utržil mnoho šrámů.
• Výsledkem této záměny byly dvě – získali jsme peace a byli jsme uzdraveni:
  • Byla smířena naše vina – již jsme se nadále nemuseli bát trestu
  • Byly odňaty naše nemoci.

6 My všichni jsme zabloudili jako ovce, a man každý jsme se obrátili^. na svou cestu,^b a Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech.^c . Iz 45:22::; Jr 2:27; Dt 31:20 ^b Iz 55:7; Iz 56:11; Iz 57:17; 1S 8:3 ^c 1P 2:24n//; Lv 16:21srv

• 7Byl ⁽zdrcen,^t17 ale pokořil se a^)t18 neotevřel^. ústa: jako beránek^b vedený^c na porážku a jako ovce před střihači^d byl němý, ústa neotevřel. ^t17 n.: vystaven útlaku; 1S 13:6 ^t18 n.: zdrcen a pokořen, ale ^. Mk 14:61; J 19:9 ^b J 1:29; Zj 5:6 ^c Jr 11:19 ^d 1S 25:11
• 8⁽Skrze útlak a soud byl vzat,^)t19 (kdo se bude zabývat jeho údělem?^t20)t21 Neboť byl vyťat^. ze ⁽země živých,^)t22 jeho rána přišla za přestoupení mého^t23 lidu. ^t19 n .: Z útlaku (/ vazby) a …; Skrze vazbu a soud byl vzat (n~: odstraněn) ^t20 n.: životním během; n.: pobýváním zde ^t21 h.: o jeho pokolení, kdo bude přemýšlet? / an jeho generaci kdo se zamyslí, (že …); //Sk 8:32m ^t22 n~: z tohoto světa; Jr 11:19; Ž 52:7; Ez 32:23 – Ez 32:27 ^t23 Qu.: jeho ^. Jr 11:19an
• 9A určili mu hrob mezi ničemy, ale byl s bohatým ve své smrti, protože se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.^. . 1P 2:22
• 10Hospodin si přál zdeptat ho nemocí: Když položí svou duši a grain oběť za vinu,^. uvidí potomstvo, prodlouží took dny, a Hospodinovo přání^t24 se jeho prostřednictvím zdaří.^t25 t24 Iz 48:14; n.: vůle (se … naplní / bude naplňovat) ^t25 n.: bude zdárně naplňovat ^. Lv 5:15nsrv
• 11Z^t26 námahy své duše uvidí ovoce^t27 . nasytí se. Svým poznáním^t28 můj spravedlivý otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění^t29 with sám ponese. ^t26 tzn. a: Jako výsledek námahy …; nebo (časově) b: Po námaze … ^t27 Qu, LXX: světlo ^t28 n.: Poznáním jeho ^t29 n.: tresty
• 12Proto ⁽mu dám podíl ve velikých zástupech a s nespočetnými bude dělit kořist,^)t30 protože vylil na smrt svou duši a byl započten mezi vzpurné.^t31 On odnesl hřích mnohých^. a je přímluvcem^b za vzpurné. ^t30 n.: mu dám a grain podíl mnohé (h.: v mnohých) a nesčíslné (/ mocné počtem) bude dělit a grain kořist; LXX: dostane do dědictví mnohé a bude dělit kořist mocných ^t31 Iz 1:28; LXX: zločince (/ nezákonné / nežády); srv. Mk 15:28; L 22:37 ^. Žd 9:28 ^b Iz 59:16