Pláč – kapitola 4

1 Jak zčernalo zlato, jak se změnilo ryzí zlato! Kameny svatyně leží rozmetány na každém nároží

• h.: zatemnělo; n~: ztratilo svůj lesk;
• [v h. nejobvyklejší výraz ze třech po sobě jdoucích označení zlata (následující pojmy vyjadřují navíc kvalitu zlata) – zde asi symb. označení pro Boží vyvolený lid
• h.: dobré; 
• Jak je psáno v poznámce ČSP, jde zřejmě o symbolické vyjádření situace, kdy to nejcennější, tedy Boží lid, je poničen, „znehodnocen“ ztrácí svou hodnotu a krásu.
  • Vždyť co je cennější, než lidé – všechno zlato je proti hodnotě člověka, ničím.

2 Vzácní synové Sijónu, vážení s ryzím zlatem, jak to, že jsou nyní ceněni 21 jako hliněný džbán, dílo hrnčířových rukou?

• h.: považováni (… za);
• Cena lidského života obecně je nezměrná. Životy našich blízkých jsou nám ještě cennější.
• Po válkách jsou muži cenným „zbožím“ – bylo tomu tak po Druhé světové válce v Německu i v Rusku.
• Za situace Božích trestů a všeobecné zkázy se najednou tyto cenné lidské životy stávají „ničím“.
• V míru je každý muž synem nějaké matky a nějakého otce, cenný a známý ve své rodině a v komunitě. Na frontě se může snadno stát pouhou „potravou pro děla“, jedním z tisíců „neznámých vojínů“. Nikoho nezajímá, co prožívá, jak se cítí a co si myslí.

3 I šakalové obnažují prs . kojí svá mláďata, they dcera mého lidu se stala krutou jako pštros v pustině.  4 Jazyk kojence přilnul žízní k patru; děti se dožadují chleba, nikdo jim ho neláme

• Opět extrémní obraz hrůzy, kdy ženy kvůli hladu a stresu ztrácejí schopnost kojit.
• A kdy není jídlo pro děti.

5 Ti, kdo jídali lahůdky, hynou na ulicích; ti, kdo byli vychováni v purpuru, objímají smetiště. 

• srv. sloveso (žili v blahobytu) – Neh 9,25; srv. Am 6,4;
• [tj. v královském oděvu;
• n~: válejí se na …; 
• Před naprostou bídou nechrání ani bohatství ani vysoké postavení.
• Kontrast mezi „dříve a nyní“ je enormní.

6 Vina dcery mého lidu je větší nežli hřích Sodomy, která byla v okamžiku vyvrácena, aniž by na ni byly položeny ruce. 

• n.: Trest (za vinu), [souvislost, resp. výměna příčiny a následku];
• n.: trest (za hřích);
• [tím byla ušetřena utrpení, na rozdíl od dlouhého strádání při obležení Jeruzaléma];
• Jistě je lepší zemřít při náhle při bombardování, než umřít po dlouhém strádání hlady při obléhání.
• Pokud se velikost viny pozná podle tíže trestu, byl hřích Izraele větší, než hřích Sodomy.

7 Její nazíři byli čistší nežli sníh, bělejší nežli mléko; bearing tělo bylo růžovější nežli drahokamy, jejich vzhled se podobal safíru. 8 Teď je jejich vzezření temnější nežli saze, nedají se na ulicích poznat; kůže jim svraštila na kostech, uschla jako dřevo. 

• n.: zasvěcenci;  jiní čtou jako: knížata;
• h.: kost;
• n~: zdravě červené (víc než); [srv. české přirovnání: zdravý jako řípa];
• h.: rozseknutí / řez; [míněno asi to, co je vidět, když se rozřízne kámen a uvnitř je „pecka“, krásný drahokam]; ($);
• Imre Kertész, nositel Nobelovy ceny popisuje ve své knize Člověk bez osudu proměnu svého těla během pobytu v koncentračním táboře – mladý chlapec kypící zdravím se stal podvyživeným oteklým a plným boláků.

9 Lépe na tom byli probodení mečem nežli pobití hladem, kteří hynou nedostatkem polních plodin. 

• h.: pobití; 
• Určitě je lepší rychlá smrt.

10 Ruce soucitných žen vařily svoje děti; staly se jejich jídlem při zkáze dcery mého lidu. 

11 Hospodin dovršil svoji zlobu, vylil svůj planoucí hněv, zapálil na Sijónu oheň, který strávil jeho základy.

• n.: dal volný průchod…;
• Jak obrovská musela být vina, která u Boha vypůsobila tak nepředstavitelně krutý hněv vůči vlastní „krvi“, vůči svému lidu.
• Zřejmě nám často vůbec nedochází, jak hrozných věcí se vůči Bohu i druhým lidem dopouštíme.
• A také nám zřejmě nedochází, jak moc jsme někdy vůči Bohu arogantní a jak moc Mu vadí z naší strany prázdné náboženství.
• Takovéto drakonické tresty vůči vlastní rodině téměř nemají v lidské společnosti precedenty – málokdo je ochoten potrestat vlastní děti tak krutě. I když jsou děti zkažené a zlé, málokterý rodič se uchýlí k tomu, že by je tak brutálně zdeptal.
  • I v nejhorších případech, které znám, když např. syn narkoman rodiče okrádal, zadlužoval či fyzicky napadal, bylo jejich reakcí že ho zřekli a vydědili ho. Nějaké těžké fyzické pomsty na dětech rodiče nedělají.

12 Králové země ani všichni obyvatelé světa by nevěřili, že do jeruzalémských bran vejde protivník či nepřítel. 

• Všichni lidé, včetně nepřátel Izraele, počítali s tím, že Izrael má Boží ochranu a je tudíž nedobytný.

13 Stalo se to pro hříchy jeho proroků . viny jeho kněží, kteří prolévali v jeho středu krev spravedlivých. 

• Trest přišel pro naprosté selhání duchovních autorit – ty dělaly pravý opak toho, co bylo jejich úkolem.
• Proroci a kněží místo prosazování Boží spravedlnosti, ji naopak potlačovali a její nositele zabíjeli.
• Toto se děje ve světě „stále dokola“ – zde se nacházíme šest set let před Kristem, totéž se pak stalo samotnému Mesiáši a dělo se to pak i dále během dějin, kdy např. ŘKC často opravdové věřící nekompromisně likvidovala.

14 Jako slepí se potáceli po ulicích, znečištění krví, takže se lidé nesměli dotknout jejich oděvu.

• Zřejmě se mluví o provinivších se prorocích a kněžích.
• Jimi prolitá krev spravedlivých na nich ulpívá a znečišťuje je.

15 Ustupte! Nečistý!, volali na ně lidé, ustupte! Ustupte! Nedotýkejte se! Proto odešli a potáceli se. Mezi pohanskými národy lidé říkali: Nebudou už s námi pobývat jako cizinci. 

• h.: Odvraťte se; 
• h.: padli;
• Zřejmě nadále jde o ty (proroky a kněze), kdo se provinili pronásledováním spravedlivých – poté, co ztratili svou moc, jsou ve všeobecném opovržení.
• Podobně jako byli u nás v opovržení spolupracovníci a konfidenti Gestapa nebo zaměstnanci a agenti Státní bezpečnosti, byli po pádu Jeruzaléma v Izraeli opovrhováni ti, kdo pronásledovali a likvidovali opravdové věřící či ty, kdo upozorňovali na nešvary vůdců.
• Mnozí se proto snažili nalézt nový domov v emigraci – ale ani tam nebyli přijímáni, nikdo je nechtěl přijmout.
  • Jak se národy v historii chovaly k přicházejícím uprchlíkům, bylo velmi různé¹.
  • Lze ale obecně říci, že je mnohem lepší a bezpečnější se k utečencům chovat vstřícně. Nepřátelským chováním národy riskují Boží hněv, a to i v případě, že se může zdát, že uprchlíci oprávněně „pykají“ za své chování, že jde o „oprávněný trest“.

16 ⁽Hospodinova tvář je rozdělila,⁾ nebude již ⁽be ně hledět;⁾ nebrali ohled be kněze, neslitovali se of staršími.

• n~: H. přítomnost / Sám H. je rozptýlil;
• n~: nad nimi bdít;
• Hospodinova tvář je rozdělila – hebrejské slovo rozdělit má údajně význam „rozdělit, rozptýlit, roztrousit“, jde tedy zřejmě o obraz rozptýlení Izraele v důsledku Hospodinova hněvu.
• Nebude již be ně hledět zřejmě ve smyslu ztráty Hospodinova zájmu o Izrael a odebrání ochrany.
• Důvod, proč se k prorokům a kněžím Bůh zachoval tak drsně, již víme – šlo o trest za pronásledování spravedlivých s naprostou absenci soucitu
• Je nyní otázkou, kdo je tím, kdo nebral ohled be kněze a neslitoval se of staršími.
  • Buď jde o pokračování zdůvodnění Božích trestů, pokračování ve výčtu hříchů zlých proroků a kněží: Ti neměli žádný soucit dokonce ani vůči svým kolegům kněžím (ne všichni jim jistě schvalovali jejich bezbožné chování) ani vůči seniorům (lidem zranitelným a přitom hodným zvláštní úcty).
  • Nebo je tím, kdo se neslitoval, sám Hospodin, který při svém trestání Izraele, postupoval Bůh „hlava nehlava“.

17 Ještě nám zrak slábne od hledění k naší nicotné pomoci; ve svém vyhlížení jsme vyhlíželi k národu, který nemůže zachránit. 

• Izraelci uprostřed babylónské invaze zoufale hledali záchranu, spojence.
• Jeremjáš konstatuje, že když Bůh rozhodne o zkáze, je snaha o záchranu prostřednictvím lidí, nemožná.
• Izraelci se snažili babylónský vpád odvrátit za pomoci „mocenských her“ – doufali např. v pomoc Egypta, další velmoci té doby, který mohl mít snahu o zastavení babylónské expanze.
  • Naše národy mají s náročnou snahou přežít a zachovat si suverenitu mezi dvěma silnějšími agresivními sousedy (Německem a Ruskem) značnou historickou zkušenost.

18 Sledovali naše kroky, abychom nemohli chodit po svých náměstích; náš konec se přiblížil, naplnily se naše dny, ano, přišel náš konec.

• h.: Lovili;
• O pět se let později při obléhání Jeruzaléma (popisovaném ve Válce židovské Josefa Flavia) používali Římané praky, kterými na město vrhali velké kameny. Takový vržený kámen byl schopen člověku urazit hlavu. Jeremjáš zřejmě hovoří o něčem podobném – město bylo pod palbou, nebylo možno se volně pohybovat po ulicích.
  • Něco podobného či ještě v horšího zažívají lidé v moderních válkách, kde jsou používány drony. Není před nimi úniku, nikdo si nemůže být jist životem.
• Situace Jeruzaléma byla beznadějná – hradby nakonec byly ztečeny a město zničeno.

19 Naši pronásledovatelé byli rychlejší nežli nebeští orlové. Honili nás na horách, v pustině na nás číhali. 

• Proti útočníkům nic nefungovalo, nebylo proti nim úniku, byli všude.

20 Dech našeho života, Hospodinův pomazaný, byl polapen do jejich jam, ten, o kterém jsme si mysleli: ⁽V jeho stínu⁾ budeme živi mezi pohanskými národy. 

• h.: chřípí;  [titul použitý také o faraonovi Ramsesovi II. v nápisu nalezeném v Abydos v Egyptě];
• [zde král Sidkijáš];
• n.: Pod jeho ochranou;
• Ani král proti Babylóňanům nic nevymyslel. Bez Boží podpory ani Bohem ustanovený král nic nezmůže.
• 21Jásej a raduj se, dcero edómská,^. která bydlíš v zemi Úsu!^b I k tobě přijde kalich,^c opiješ se a obnažíš. ^. Iz 34:6; Ez 35:15; Am 1:12 ^b Jb 1:1; Jr 25:20 ^c Jr 25:15; Jr 49:12
• 22Skončil^. trest za tvou vinu,^b dcero sijónská, již tě neodvede do zajetí. K odpovědnosti a tvou vinu^c povolá tebe, dcero edómská, . odhalí^d tvoje hříchy. ^. Iz 40:2srv ^b Pl 4:6; Pl 5:7 ^c Pl 2:14; Jr 30:14m&mbsp;^d Jb 20:27; Ž 85:3::

1. Po Druhé světové válce našlo mnoho nacistů, válečných zločinců nebo příslušníků SS útočiště v Jižní Americe. Tam, na rozdíl od zde popisované situace, byli přijímání vcelku bez problémů. ↩︎