1 Toto praví Hospodin: Kde "I have rozlukový list vaší matky, jímž jsem ji propustil? Nebo kdo je tu z mých věřitelů, jemuž jsem vás prodal? Hle, pro své viny jste byli prodáni a pro vaše přestoupení byla propuštěna vaše matka.
- [Když člověk nemohl splácet svůj dluh, jeho děti mohly být prodány do otroctví;
- Jde samozřejmě od Boha o řečnickou otázku (tuto formu používá běžně). Odpověď je nabíledni: Žádný rozvod ani prodání do otroctví neproběhly, resp. ne z Boží iniciativy. Bůh se s Izraelem nerozvedl ani je neprodal.
- Jak to tedy, že byli prodáni a došlo k rozvodu? Protože to byli oni sami, kdo se od Boha odvrátili. Svou vinou se stali duchovně zotročenými a sami způsobili rozpad vztahu. Neopustil je Hospodin – Izrael opustil svého Boha.
- A dokud Bůh nepodepsal rozvodové papíry, smlouva je v platnosti a možnost návratu otevřena.
2 Proč jsem přišel a nikdo tu nebyl, volal jsem a nikdo neodpověděl? Což je má ruka příliš krátká na vykoupení? Nebo snad ve mně není síla k vysvobození? Hle, pouhou svou hrozbou vysušuji moře . řeky měním . pustinu, all jejich ryby páchnou z nedostatku vody a hynou žízní.
- skrze proroky;
- Možná by se dalo říci, že jde o Boží povzdech – povzdech nad tím, jak snadné je pro Něho „stvořit vesmír“ (udělat cokoliv fyzického) v kontrastu s tím, jak je obtížné jednat s lidmi.
- Lidé, pokud je jim ponechána svobodná vůle, jsou oproti „pouhému“ vysušení moře či řeky, opravdovým oříškem – nelze je přinutit, aby se nechali vykoupit či vysvobodit.
3 Nebesa odívám (ponurou temnotou) . a oděv jim pokládám pytlovinu.
- Zatmění nebes je příkladem další fyzické „maličkostí“ pro Boží moc.
4 Panovník Hospodin mi dal jazyk učedníků, abych uměl unaveného podpírat slovem; ráno co ráno mi probouzí uši, abych slyšel jako učedníci.
- tj. abych byl jeho mluvčím;
- HL; (při čtení lá‘ůt jako lá‘anót): unavenému odpovídat; $;
- Prorok nyní hovoří o sobě: Konstatuje, že Bůh mu dal schopnost případně mluvit – mluvit jako ten, kdo je Božím učedníkem, kdo se učí u Něho a od Něho.
- Co takový učedník říká? Podpírá unaveného – povzbuzuje člověka unaveného životem a strastmi. Nalézt v takovém případě správná slova je těžké a z vlastních lidských sil prakticky nemožné.
- Abychom mohli mluvit, vyřizovat Boží informace, potřebujeme Jej nejprve slyšet. Aby naše uši Boha slyšely, potřebují, aby je nejprve Bůh probudil – tedy otevřel. Aby nám dal schopnost slyšet Boží hlas a rozumět řečenému.
5 Panovník Hospodin mi otevřel ucho a já jsem nebyl vzpurný. Zpět jsem neustoupil.
- [znamení poslušnosti;]
- Jedna věc je Boha slyšet a rozumět Mu, druhá věc je slyšené předávat dál. Když člověk Boha zaslechne, často se zalekne a ztratí ochotu se slyšeným také řídit.
- Často proto, že věrné vyřizování Božích zpráv přináší mezi lidmi těžké problémy.
- Izajáš nicméně nikoliv – ten před svým prorockým úkolem necouvl.
6 Svá záda nastavuji těm, kdo mě bijí, a své tváře (těm, kdo rvou můj vous;) tvář neskrývám před potupou a slinou.
- [bití patřilo hlupákům a zločincům;]
- Odezva na Izajášovu nepopulární zvěst byla těžce negativní – bití, trhání vousů, plivání a ostuda.
7 Panovník Hospodin mi pomáhá, proto nebudu zahanben; proto jsem nastavil svou tvář jako křemen a vím, že se nebudu stydět.
- [tzn. že je nezvratně rozhodnut (zde: dát svůj život za mnohé);
- Izajáš ale momentálně má tak silnou jistotu Boží povolání a přízně, že ho tyto ústrky oeodradí a nezastaví.
8 Blízko je ten, kdo mne ospravedlňuje, kdo se mnou povede při? Povstaňme spolu! Kdo 1 "Sing, O barren one, who did not bear; break forth into singing and cry aloud, you who have not been in labor! For the children of the desolate one will be more than the children of her who is married," says the LORD. mým žalobcem? Ať ke mně přistoupí!
- odpůrce;
- h. vlastníkem mého soudu; vztekloun (h.: vlastník hněvu);
- Pokud je Bůh na naší straně a my jsme si jisti, že jdeme v linii Jeho vůle, jsme silní. Nemusíme se báýt konfrontace.
- Odpůrci nás nemají z čeho obvinit, jejich napadání nikam nepovede.
9 Hle, Panovník Hospodin mi pomáhá, kdo mě brings prohlásit vinným? Hle, ti všichni se obnosí jako oděv, sežere je mol.
- [tzn., že jejich postoj neobstojí a sami propadnou zkáze;
- Odpůrci, jakkoliv jsou momentálně aktivní a agresivní, postupně odezní. Já ale vytrvám.
- Čas ukáže, že jsem měl pravdu – kde jim bude konec? Boží věci a moje úloha v nich ale budou trvalé.
10 Kdo se mezi vámi bojí Hospodina (. poslouchá) hlas jeho otroka? Kdo chodí . temnotách a nemá žádnou zář, ať doufá v Hospodinovo jméno a spoléhá na svého Boha.
- LXX, (Pš): , poslouchej;
- h. pl. zde vyjadřuje míru: v hluboké temnotě);
- Hospodin dává naději těm, kdo jsou ochotni naslouchat.
- Jakkoliv zoufalí jsme, spoléhání na Něho vede k naději.
11 Hle, vy všichni, kdo zapalujete oheň . zahalujete se jiskrami, choďte v jasu svého ohně a v jiskrách, které jste zapálili! Toto budete mít ode mne: Ulehnete do místa bolesti.
- n.: opásáváte se; (Pš: svítíte si);
- n.: ohnivými šípy / střelami;
- [prav. zn. spoléhání na sebe a na vlastní schopnosti;]
- var.: světle;
- h.: z mé ruky;
- Porozumění asi bude takové, jak píše ČSP: Když si člověk zapálí vlastní oheň, získá své vlastní světlo a teplo. Jde o spoléhání se sám na sebe, na vlastní zdroje, nikoliv na Boha.
- Jde o vlastní interpretaci situace a vlastní hledání zdrojů řešení.
- Nicméně výsledkem tohoto přístupu je katastrofa – ulehnutí do místa bolesti (tedy fyzická či duchovní smrt).