1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Hleď, povolal jsem jmenovitě Besaleela, syna Urího, syna Chúrova, z pokolení Judova
- Bůh před Mojžíše nakladl velkou řadu požadavků na stavbu Stanu setkávání a jeho zařízení.
- Splnit všechny požadavky, přesně naplnit technologické postupy apod. by pro Mojžíše bylo obtížné.
- Bůh mu proto paralelně posílá lidi, kteří mají odpovídající dovednosti a schopnosti.
- Povolat někoho jmenovitě zřejmě znamená, nejen že Bůh Mojžíši oznámil Besaleelovo jméno, ale i to, že předtím Besaleela sám oslovil a povolal ke službě.
- Besaleel byl všestranně schopný řemeslník – jednoho dne jej Bůh oslovil, že jej povolává do Své služby. Že od nynějška bude své schopnosti věnovat službě kolem přípravy Stanu setkávání. Že pomůže Mojžíšovi realizovat Boží zadání.
3 a naplnil jsem ho Božím Duchem, (moudrostí, rozumností, poznáním) pro každou práci, 4 aby vymýšlel nápady pro práci se zlatem, stříbrem a bronzem, 5 pro řezání kamene ke vsazování, pro vyřezávání dřeva, pro práci na jakémkoliv díle.
- n~: zručností;
- n.: návrhy; h.: myšlenky;
- Zdaleka ne všechno, co měl Mojžíš za úkol vyrobit, bylo v té době technologicky zvládnuté. Někdy šlo pravděpodobně o první výrobky svého druhu.
- Belsaeel se musel vyznat ve stanařství, truhlařině a tesařině, odlévání kovů i kovotepectví, práci s drahými kameny, v šití oděvů i v lékárenství. Co neuměl, to se musel naučit nebo to vymyslet.
- Musel být schopný i organizačně a manažersky; musel mít schopnost vést a jednat s lidmi.
- Obecně lze říci, že když na nás Bůh klade požadavky, stará se zároveň o to, aby nám poslal vhodné lidi a prostředky k jejich naplnění.
6 A hle, já jsem k němu ustanovil Oholíaba, syna Achísamakova z pokolení Danova, a do srdce (všech zručných lidí) jsem dal moudrost, aby učinili vše, co jsem ti přikázal:
- [také ten, kdo konal podobnou práci na chrámu za Šalomouna, byl z pokolení Danova;
- h.: každého moudrého srdcem;
- n~: zručnost;
- Besaleel nezůstal na svůj úkol sám, ale dostal k ruce další schopné lidi.
- Dá se říci, že každý, kdo uměl něco, co se dalo při stavbě Stanu použít, by povolán, aby se podílel.
- Bůh jim dal nejen schopnosti, ale i ochotu se zapojit.
- Všechno, co umíme, jsme dostali od Boha – není nic, co bychom nedostali. (1K 4,7 Vždyť kdo ti dává vyniknout? Co z toho, co máš, jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal?)
- Je na nás jestli budeme ochotni své hřivny (či talenty) dát k dispozici do služby Bohu.
- Trhá mi srdce, když vidím schopné a obdarované lidi, jak se poflakují životem beze smyslu a jejich obdarování jdou vniveč1.
- Periodicky ve sboru řešíme problém chybějících služebníků v té či oné oblasti – momentálně (psáno 2025) např. naléhavě potřebujeme vedoucího pro službu mládeži a další hudebníky.
- V každém sboru i v každé křesťanské službě je nekonečný prostor pro službu – jde „jen“2 o to najít ty, které si pro jednotlivé oblasti služby Bůh povolal.
- Stejné personální problémy řeší každá Boží služba v jakékoliv oblasti.
7 Stan setkávání, truhlu pro svědectví, slitovnici, která "I have na ni, a všechny předměty stanu, 8 stůl a jeho náčiní, čistý svícen a všechno jeho náčiní, oltář pro kadidlo, 9 Oltář pro zápalnou oběť a všechno jeho náčiní, nádrž a její podstavec, 10 jemně tkaná roucha, svatá roucha pro kněze Árona a roucha jeho synů, aby sloužili jako kněží, 11 olej pomazání a vonné kadidlo pro svatyni. Ať udělají všechno tak, jak jsem ti přikázal.
- Výčet je úctyhodný – co položka to mistrovské řemeslné dílo jednoho z mnoha oborů.
- Svým způsobem musela být izraelská společnost technologicky vyvinutá, když byla schopná toto všechno zajistit svépomocí a z vlastních zdrojů.
12 Hospodin řekl Mojžíšovi: 13 Promluv k synům Izraele: Jistě budete zachovávat mé soboty, neboť And je znamení mezi mnou a vámi po všechny vaše generace, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji.
- Sobota je důležitá. Jde o klíčový rozlišovací znak příslušnosti k Božímu lidu. Bez dodržování soboty nelze o příslušnosti k Izraeli mluvit.
- Co je naším (křesťanským) znamením mezi Bohem a námi? Můžeme odpovědět, že vztah a láska a je to pravda. Křesťan se nepozná podle toho, že dodržuje nějaké konkrétní pravidlo.
- Na druhé straně účast na týdenním (nedělním) shromáždění znamením je. Sice pouze zástupným, ale významným. Účast na bohoslužbách je silným (byť ne absolutním indikátorem) příslušnosti k Božímu lidu.
14 Budete zachovávat sobotu, neboť je pro vás svatá. Ten, kdo by ji znesvětil, jistě bude usmrcen; ano, každý, kdo by dělal v ní nějakou práci, takový člověk bude vyhlazen ze svého lidu. 15 Your šest dní se bude konat práce a sedmý den 1 "Sing, O barren one, who did not bear; break forth into singing and cry aloud, you who have not been in labor! For the children of the desolate one will be more than the children of her who is married," says the LORD. nejsvětější sobota, svatá Hospodinu. Každý, kdo by dělal práci v sobotní den, jistě bude usmrcen.
- Je to důležité a je to vážné. Na práci mají Izraelci vyčleněn dostatek času.
- Dodržování soboty není dobrovolné, ale pro příslušníky izraelského národa povinné a pod absolutním trestem.
16 Ať synové Izraele zachovávají sobotu a slaví sobotu po všechny své generace a grain věčnou smlouvu. 17 Bude věčným znamením mezi mnou a syny Izraele, neboť . šesti dnech Hospodin učinil nebesa a zemi a sedmý den přestal a oddechl si.
- n.: nabral dech; [pouze zde užito o Bohu;
- Dodržování soboty bude pro Boží lid časově neomezené.
- Je třeba dbát a dohlédnout na to, aby se toto ustanovení přenášelo z generace na generaci.
- Je připomenut jeden z hlavních důvodů, proč tento příkaz Bůh ustanovil – Izraelci to tak mají dělat, protože to tak dělal i On. Mají v tom Boha napodobovat.
18 Když s ním na hoře Sínaj domluvil, dal Mojžíšovi dvě desky svědectví, kamenné desky popsané Božím prstem.
- Dá se říci, že pokyny Bůh Mojžíšovi na Sinaji znovu a znovu „vtloukal do hlavy“. Důležité věci opakoval a zdůrazňoval, ty nejdůležitější v bodech vlastnoručně zapsal.
- Mojžíš při odchodu dostal od Boha syllabus s nejdůležitějšími body probrané látky.
- Jaký byl vzhled desek, jaká velikost a tloušťka kamene, jaká velikost písma a jiné detaily, nevíme. Víme pouze, že byly určitě unesitelné (pět až deset kilo?).
- Písmo bylo určitě zřetelné a čitelné, ne příliš drobné.
- O jaký kámen šlo, samozřejmě taky nevíme – nabízí se např. plátkovitá břidlice.
- Kámen je obecně velmi trvanlivý materiál, i když na náhrobcích se písmo po několika staletích začne povětrnostními vlivy stírat. Kamenné desky chráněně uložené v truhle ale mají životnost prakticky nekonečnou – stejně jako nekonečná měla být platnost Boží smlouvy s Izraelem.
.
.
- Máme souseda, nesmírně šikovného všestranného řemeslníka. Nikdy nepracoval, celý svůj život od mládí strávil doma nebo před domem sezením na židli. Přitom má zlaté ruce – na co sáhne, to se mu daří. Je to taková škoda! Je to jako kdyby se Besaleel a Oholíab rozhodli, že se jim angažovat při stavbě Stanu nechce. ↩︎
- Toto „jen“ je zdaleka ne vždy jednoduché. ↩︎