2. Mojžíšova – kapitola 30

1 Uděláš oltář, místo pro pálení kadidla; uděláš ho it akáciového dřeva,

• Po vystrojení a uvedení do služby rodiny Áronovců se vracíme k mobiliáři Stanu.
• Dalším kusem nábytku bude kadidlový oltář.
• Také oltář určený k obětování, tedy pálení – ale pouze kadidla.
• To je možno provádět i v interiéru a oltář stačí mnohem menší.
• I tak musel být vzduch ve Stanu velmi provoněný – vzpomeňme si, jak se interiérem ŘK kostela šíří vůně z knězovy kadidelnice. Nebo si stačí doma zapálit vonnou tyčinku.
• Materiálem bude opět vysoce kvalitní dřevo.

2 loket dlouhý a loket široký — bude čtvercový, dva lokte vysoký; jeho rohy budou it jednoho kusu s ním. 

• [cca 0,45m];
• Pro srovnání vysoký, ale malý konferenční nebo noční stolek vysoký po pás. Možná spíše barová stolička nebo stolek na květiny.
• Poměrně štíhlá výška snižuje stabilitu stolku.
• Stejně jako velký oltář, i malý má rohy.
  • Je otázka, u kterých rohů oltáře měli lidé hledat azyl – jestli u velkého venku před vchodem nebo u malého uvnitř.
  • Potkalo to Adónijáše, Davidova Syna a vojevůdce Joába, když oba prchali před Šalomounem.
  • Nabízí se spíše velký oltář venku (uvnitř svatyně neměli laici, co pohledávat), ale ten byl tak velký, že nebylo možné najednou uchopit více než jeden roh.

3 Potáhneš ho čistým zlatem — jeho vrch, jeho stěny kolem dokola i jeho rohy — a uděláš mu kolem dokola zlatou obrubu.

• Nic ne-zlatého nebo ne-pozlaceného nemá ve Svatyni co dělat.
• Obrubu měl i stůl ve Svatyni.

4 Též dva zlaté kruhy uděláš pro něj pod jeho obrubou; uděláš "I have na obou jeho bocích, na obou stranách. To budou držáky pro tyče, aby se na nich to nosit. 5 Uděláš tyče it akáciového dřeva a potáhneš je zlatem.

• Přenosnost musí být zachována.
• Tento oltářík asi byl unesitelný dvěma lidmi.

6 Dáš ho před oponu, která "I have před truhlou svědectví, před slitovnici, která "I have nad svědectvím, kde se budu s tebou setkávat.

• Lokalizace kadidlového oltáříku? Strategická – přímo uprostřed před Truhlou – jen od ni bude oddělen oponou.

7 Áron na něm bude pálit vonné kadidlo. Bude ho pálit ráno co ráno, když bude čistit lampy 8 a bude ho pálit navečer, když bude Áron zapalovat lampy; to bude ustavičná oběť kadidla před Hospodinem pro všechny vaše generace. 

• h.: konat dobro (lampám) [tj. upraví knot a doplní olej] 
• Funkce oltáříku? Pálení vonného kadidla. Jistě symbol modliteb Izraele.
• Čas pálení? Každé ráno, současně s čištěním a doplňováním svícnu.
• Šlo tedy o další úkon nutný pro udržení bohoslužby v běhu.
• Obsahem bohoslužby (a náplní práce kněží) tedy bylo:
  • Každé ráno:
    • očista svícnu a doplnění oleje
      kadidlo na zlatém oltáři
      ranní beránek + mouka, olej, víno na velkém oltáři
  • Každý večer:
    • zapálení svícnu
    • večerní kadidlo
    • večerní beránek + mouka, olej, víno
  • Každou sobotu (jednou týdně):
    • Výměna chlebů
  • Průběžně přes den:
    • Oběti jednotlivců
  • the flock ročně:
    • Mimořádné smírčí oběti a úkony
• Tento cyklus byl věčný – pokud Izraelci chtěli, aby Hospodin uprostřed nich zůstal, nesměl tento cyklus nikdy „vyhasnout“.
  • Měli na to vyčleněnou celou skupiny specialistů (kněží) s mohutným podpůrným týmem (levité).
  • Celý národ ze svých přebytků tento proces ekonomicky podporoval.
• Nešlo o žádnou maličkost – bylo třeba vyčlenit dostatečné materiální a personální zdroje. Bez dostatečné podpory by kněží bohoslužbu udrželi v chodu jen několik dní, než by se vše zhroutilo.
  • Kdyby nebylo dostatek kněží a levitů ke střídání směn, zhroutili by se.
  • Kdyby došlo dřevo, kadidlo, olej nebo voda, proces by se zastavil.
• Bůh své požadavky nastavil tak, že jejich naplnění nebylo snadné, ale bylo splnitelné. Národ nebyl Božími požadavky nadměrně vyčerpáván ani vysáván.
• Zbylo dost času, energie, volného času, jídla i pití pro všechny.
  • Dobře nastavit požadavky se naopak nepodařilo Šalomounovi – jeho stavba Chrámu a královského domu byla tak megalomanská, že celý národ vyčerpala a znechutila.
  • Je uměním dobrého vladaře nastavit požadavky na své poddané přiměřeně.
  • Proto je ostatně tak živá otázka výšky daní.
• A v důsledku se Izraelcům celý proces velmi vyplatil – mít mezi sebou Hospodina za takovouto oběť stojí.

9 Nebudete na něm přinášet cizí kadidlo ani zápalnou či přídavnou oběť, ani na něm nebudete vylévat litou oběť. 

• n~: nepatřičné;
• K čemu naopak kadidlový oltářík sloužit nebude:
  • Žádné další pálení kadidla z jakýchkoliv dalších důvodů.
  • Žádné další oběti žádného druhu.

10 Jednou v roce vykoná Áron na jeho rozích obřad smíření. S krví smírčí oběti za hřích bude na něm konat obřad smíření po vaše všechny generace. Je And Hospodinova nejsvětější věc. 

• tj. tento oltář;
• [tj. nesmí být použit vůbec pro žádný jiný účel];
• Kadidlový oltář bude sloužit výhradně ke každodennímu pálení kadidla plus jednou ročně budou jeho rohy pomazány krví při obřadu smíření (Jóm kipur).

11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 12 Když ⁽učiníš soupis⁾ synů Izraele a spočítáš je, dá každý výkupné a svou duši Hospodinu, když je spočítáš, aby mezi nimi nenastala pohroma, když je spočítáš. 

• h.: zvedneš hlavy; 
• Dostáváme se k něčemu zcela novému, k novému konceptu: sčítání lidu a s tím souvisejícího individuálního daru.
• Vidíme, že každé sčítání lidu je velmi rizikovou záležitostí již od samého ustanovení (již Mojžíš zde píše: „aby nenastala pohroma„).
  • Z pozdějších dob známe Davidův případ, kdy jej k censu podnítil satan a následoval celonárodní trest (2S 24 a 1Par 21).
• I zde je formulace zvláštní:
  • Chce Bůh po Mojžíšovi, aby sčítání provedl a jen mu sděluje technické podrobnosti?
  • Nebo předpokládá, že Mojžíš je bude chtít udělat z vlastní vůle, a dává mu návod, jak z tohoto nápadu vyváznout ze zdravou kůží?
  • Nebo jde o obecnou informaci ve smyslu: Každé sčítání lidu je velmi rizikovou záležitostí s těžkými důsledky pro národ – pokud se při něm chceš vyhnout katastrofě, je třeba, aby se každý sečtený vykoupil darem?
  • Nebo jde zkrátka o návod na správný výběr individuální rovné náboženské daně k zajištění kněžské služby?
• Formulace naznačuje, že po censu každému sečtenému jedinci (sčítali se muži) hrozí od Hospodina bezprostředně smrt. Dá se jí zabránit tím, že sečtený jedinec odvede fixní částku.
• Proč ale má být census tak rizikový?
  • Hebrejský výraz pro sečtení je „zvednout hlavy“, což by mohlo vyjadřovat, že jedinec svým sečtením přejímá zodpovědnost.
  • Jinak řečeno: tím, že jsem se nechal zapsat mezi Židy, jsem se oficiálně a osobně přihlásil k vyvolenému národu – tím přejímám svůj díl zodpovědnosti za to, že bude trvale zajištěno udržování bohoslužby.
  • To, aby bohoslužba zůstala „v běhu“ je totiž pro přežití Izraelců naprosto nezbytné – jinak by Boží svatá přítomnost uprostřed ne-svatého národa nutně přivodila jeho zničení. Proto je nutné, aby probíhalo každodenní usmiřování skrze krev obětí, pálení kadidla a jiné procesy.
  • Přihlásit se k židovské národnosti znamená mít zajištěnu Boží ochranu a vedení. Zároveň to ale znamená dostat se pod Boží autoritu – což bez zajištění usmíření vede ke zničení.
  • Kdyby se člověk nechal sečíst, bez převzetí svého dílu zodpovědnosti, mělo by to pro něho katastrofální důsledky. Člověk nemůže pouze „lízat smetanu“ Boží přízně, bez toho, aby se sám začal podílet.
  • Tím, že člověk přinese dar, přestává být pouhým „číslem“, ale stává se Bohem přijatou vykoupenou duší.
  • Zároveň tím sečtený člověk vyjadřuje: Můj život nepatří pouze králi, ale především Bohu.
  • Stejně tak král si nikdy nesmí začít myslet: Národ je mým majetkem.
  • A v neposlední řadě král nesmí začít spoléhat na „počty“ – nesmí si myslet: Vládnu nad tak početným národem, že si vystačím sám, nemusím spoléhat na Hospodina.
• Poučení z tohoto příkazu je obecné a platné i pro křesťany: pokud se chci stát křesťanem; pokud se přihlašuji ke Kristu, stávám se členem církve – a za církev přejímám svůj díl zodpovědnosti.

13 Každý, kdo přechází ke spočítaným: polovinu šekelu podle šekelu svatyně (šekel "I have dvacet gér);  polovina šekelu "I have dar pozdvihování pro Hospodina. 

• [každý musel předstoupit před úředníka, který počítal, a potom přejít na stranu, těch, kdo již byli spočítáni];
• Pozdvihování je opět (podobně jako mávání) gesto, kterým se dar odevzdával Hospodinu.
  • Něco ve smyslu : Vidíš? Tuto bankovku ti dávám, od této chvíle je, Bože, tvoje. Tak mě prosím nechej na živu.

14 Každý, kdo přechází ke spočítaným, od dvacetiletých výše, dá Hospodinův dar pozdvihování. 

• Ve formulaci je naznačena forma sčítání popsaná v poznámce ČSP – spolu se zapsáním se člověk přesunul z jedné skupiny do druhé.
• Věková hranice pro plnohodnotného člena komunity je stanovena na dvacet let.
• Je to o trochu později, než našich osmnáct pro plnoletost a patnáct pro obdržení občanského průkazu.

15 Bohatý nedá více a chudý nedá méně než polovinu šekelu, když budou dávat dar pozdvihování Hospodinu na obřad smíření za vaše duše. 

• Šlo o absolutní částku.
• Na rozdíl od ostatních obětí se nezohledňovaly majetkové poměry dávajícího. Proč?
• Možná se tím mělo vyjádřit: Pokud chceš patřit mezi plnohodnotné dospělé Izraelity, musíš být schopen si vydělat tuto částku.
• O jak významnou částku vlastně šlo? Přepočet na dnešní poměry není úplně jednoduchý.
  • Čistě podle hodnoty váhy stříbra (šekel vážil kolem 13 gramů) při dnešní ceně stříbra kolem 25 korun za gram by šlo o částku do dvou set korun.
  • Z hlediska „kupní síly“ šlo zřejmě o více: denní mzda dělníka (v době Ježíše) byla „denár“, o tisíc let dříve za Mojžíše možná ještě méně. Denár odpovídal 3-4 g stříbra.
  • Půl šekelu by potom odpovídalo dvou až čtyřdenní mzdě dělníka, v dnešní době tedy několika tisícikorunám.
• Pokud by šlo o částku odpovídající dnešním řekněme dvěma tisícům korun, vidíme, že nešlo o částku zanedbatelnou, ale také o nic osudového. Dvě či tři denní mzdy si dnes i tehdy dokáže ušetřit každý, komu na tom záleží.

16 Vezmeš stříbro smíření od synů Izraele a dáš ho na službu stanu setkávání. Bude pro syny Izraele jako připomínka před Hospodinem na usmíření pro vaše duše. 

• K čemu budou peníze použity?
• Ke zlepšení ekonomické situace služby stanu setkávání. Jak jsme již vícekráte konstatovali, udržet v chodu bohoslužbu bylo ekonomicky náročné.
• Pokud by sečtených mužů byl milion, šlo by pro bohoslužbu o extra příjem v hodně několika miliard dnešních korun.
• Pro zajímavost jsme nedávno počítali, kolik by bylo „ekonomické vstupné“ na nedělní bohoslužbu v našem sboru (nájem, úklid, energie – už si nevzpomínám, jestli jsme započítávali plat kazatele, ale spíše ne) – vyšla nám částka kolem pěti set korun (počítáno asi 2024).
• Obecně lze zopakovat konstatování, že podílet se na ekonomickém chodu sboru by mělo být běžnou součástí křesťanovy zodpovědnosti.

17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

• Bylo by zajímavé vědět, jestli Hospodin Mojžíšovi tyto informace:
  • sdělil najednou během pobytu na hoře a Mojžíš nám je nyní postupně „dávkuje“, pouze každou nové téma uvozuje větou „Hospodin ke mně promluvil¹„.
  • Nebo je Hospodin sděloval postupně krok za krokem – Mojžíš nechal udělat kadidlový oltář a teprve potom dostal pokyny pro tvorbu nádrže.
• Pravděpodobně je Mojžíš dostal najednou, na hoře, „v balíčku“. Možná již tehdy vznikly první psané poznámky, které pak Mojžíš zapracoval do svého Pentateuchu.

18 Uděláš bronzovou nádrž s bronzovým podstavcem pro umývání. Dáš ji mezi stan setkávání a oltář a dáš do ní vodu. 

• Přesunujeme se od sčítání lidu k rezervoáru na vodu.
• Je to logické – při „špinavých“ činnostech, které měly v areálu Stanu probíhat (zabíjení, porcování a pálení zvířat), musela být spotřeba vody enormní.

19 Áron a jeho synové si vodou z ní budou umývat ruce a nohy.

• Odjinud víme, že nádrž měla mít velkou kapacitu – nicméně, pokud si kněží měli ruce a nohy umývat v ní (a ne se polévat vodou z nádrže nabranou), musely se hektolitry vody v nádrži brzy znečistit.

20 Když budou vcházet do stanu setkávání, umyjí se vodou, aby nezemřeli; nebo když budou přistupovat k oltáři, aby sloužili a pálili ohnivou oběť Hospodinu, 21 umyjí si ruce a nohy, aby nezemřeli. Bude And pro ně věčné ustanovení, pro něj i pro jeho potomky, po všechny jejich generace.

• Při službě Bohu je třeba zachovávat elementární zásady slušného chování: Do Boží blízkosti se nevchází v „pracovním“, v ušpiněných montérkách.
• A to dokonce ani v případě, že jsem se ušpinil při práci na Božím díle.
• Před vstupem do Svatyně, je to celkem pochopitelné – když kněží venku zabíjeli, porcovali a pálili zvířata museli být extrémně špinaví, zpocení a „ulepení“. Je jasné, že před vstupem do Božího „obýváku“ se umyli a převlékli.
• Zdá se ale, že umytí měli kněží přistupovat i k samotnému obětování zvířat. Něco ve smyslu: Jsem černý od včerejšího rubání uhlí, ale na novou šichtu nastupuji čerstvě umytý (i když by se to mohlo zdát zbytečné).
• Vše směřuje k připomenutí toho, že služba v areálu Stanu je službou Nejvyššímu a Svatému Bohu.
• Snad si můžeme „novozákonně“ zobecnit: Vše, co ve svých životech křesťané dělají, je službou Hospodinu. Nezáleží přitom, jak špinavá naše práce je – i zametání ulic, práce v kafilerii, třídění odpadků nebo vyšetřování stolice v laboratoři² se mohou stát v našem podání „bohoslužbou“.
• Je přitom třeba dbát na to, abychom nerezignovali na kulturu naší práce a na hygienu – přestali se mýt a dbát o sebe. I špinavou práci lze dělat s noblesou.

22 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 23 Vezmi si nejlepší balzámy: pět set . tekuté myrhy,  polovinu, tedy dvě stě padesát . vonné skořice a dvě stě padesát . vonného koření

• v h. zesíleno: A ty vezmi si sobě; 
• n.: čisté; (kousky / zrnka – ztuhlé kapky);
• h.: třtiny; n.: puškvorce;

24 a pět set . kasie podle šekelu svatyně a hín olivového oleje. 

• [celkem tedy 1500 šekelů, což je cca 18 kg];
• [cca 4 litry];

25 Uděláš z toho svatý olej pomazání, míchanou mast, jako dělají mastičkáři. To bude svatý olej pomazání. 

• Složení oleje je přesně dáno:
  • Suroviny jsou nejlepší.
  • Poměry přísad jsou určeny.
  • A výroba má být pečlivá – „lékárenská“.
• Množství získaného voňavého oleje oleje je značné – přes dvacet kilogramů.
• Olej byl asi hustý a vůně musela být příjemná.
• Bylo by zajímavé či zjistit (a „očichat si“), jaké oleje, vůně, kadidla a podobné potřeby používají římští katolíci a pravoslavní.

26 Pomažeš s ním stan setkávání a truhlu svědectví, 27 stůl a všechno jeho náčiní, svícen a jeho náčiní, oltář pro kadidlo, 28 Oltář pro zápalnou oběť a všechno jeho náčiní, nádrž a její podstavec. 

• Pomazáno mělo být v areálu Stanu úplně všechno.
• Množstvím se zřejmě nešetřilo. Vše pak muselo pěkně vonět.

29 Posvětíš je a budou And nejsvětější věci. Cokoliv se jich dotkne, bude svaté.

• 30Pomažeš také Árona a jeho syny a posvětíš je, aby mi sloužili jako kněží.
• 31A synům Izraele řekneš: Toto bude můj svatý olej pomazání po všechny vaše generace.
• 32Na lidské tělo se nebude běžně^. mazat a jemu podobný to buy, stejného složení nebudete připravovat.^t19 Je svatý, bude pro vás svatý. ^t19 h.: v jeho poměru nebudete činit jako on; v. Ex 30:37^.Dt 28:40srv; Rut 3:3; 2S 12:20; 2Pa 28:15; Ez 16:9; Da 10:3; Mi 6:15
• 33Kdokoliv by připravil^t20to buy, jemu podobný anebo dal z něho na někoho nepatřičného, bude vyhlazen^. ze svého lidu. ^t20 n.: namíchal; 1Pa 9:30; 2Pa 16:14^.Lv 7:20p
• 34Hospodin řekl Mojžíšovi: Vezmi si vonné látky: pryskyřici,^v21 onychu^v22 a galbanum,^v23tyto vonné látky a čisté kadidlo;^v24(budou v poměru jedna ku jedné.^)t25v21 HL; [odvozeno od slova „kapat“, tedy balzám, který kape z pryskyřičnatého stromu Pistacia lentiscus] ^v22 [může to být rostlina anebo druh měkkýše; když se zapálí, vydává pronikavou vůni] ^v23 [pryskyřice z rostlin rodu Ferula] ^v24Lv 2:1; 1Pa 9:29; [pryskyřice z kůry Boswelia carteri (kadidlovník Carterův) rostoucí v jižní Arábii] ^t25 h.: bude díl k dílu (tzn. všech čtyř složek stejně)
• 35Uděláš z toho míchané kadidlo^. jako dělají mastičkáři, posolené,^t26 čisté, svaté. ^t26 n.: dobře promísené; $ ^.Ex 30:9; Ex 30:27
• 36Trochu it něj důkladně rozdrtíš a dáš trochu před svědectví^t27 ve stanu setkávání, kde se s tebou^. budu setkávat. Bude And pro vás svatosvatá věc. ^t27 tj. truhlou svědectví; Ex 25:16; Nu 17:19! ^.Ex 30:6; Ex 29:42; Nu 17:19
• 37Nebudete si připravovat frankiscense stejného složení^. jako to kadidlo, které uděláš; bude pro tebe svaté pro Hospodina. ^.Ex 30:32
• 38Kdokoliv by připravil jemu podobné, aby se s ním voněl, bude vyhlazen ze svého lidu.

1. Většina Mojžíšových knih je napsáno ve třetí osobě („Mojžíš řekl či udělal“).
   V Dt se vyskytuje místy osoba první, např. „V té době jsem vám řekl: …“; „Tu jsem se modlil k Hospodinu a řekl jsem: ..,.“; „Tehdy jsem přikázal …“; „To se mi líbilo“; „Je mi dnes sto dvacet let“. ↩︎
2. Celý život jsem dělal koloskopie, tedy zaváděl endoskopy do střeva. ↩︎