2. Mojžíšova – kapitola 25

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 

• Takže nacházíme se na hoře a Bůh Mojžíšovi něco říká (ať už z trůnu nebo osobněji).
• Co považoval Bůh za důležité a potřebné, aby Mojžíš a lid věděli?

2 Promluv k synům Izraele, aby pro mě vybrali dar; od každého, ⁽koho podněcuje srdce,⁾ vyberete můj dar.

• n~: sbírku; h. obvykle: dar pozdvihování; ovšem srv. Př 29,4; (srv. Ezd 7,1°6); ohledně pův. význ. slova jsou dvě možnosti, mezi nimiž nelze průkazně rozhodnout: a) dar, b) věc vyzdvižená / vyčleněná pro vyšší účel;
• n~: kdo je ochoten ve svém srdci dobrovolně dát;
• První věc, kterou Mojžíš od Boha přijímá je výzva ke „sbírce na Boha“. To je na první pohled zvláštní.
• Jak brzy uvidíme, šlo o přípravu, o shromáždění prostředků na stavbu příbytku, svatyně.
• Bůh se chystal doprostřed svého národa „nastěhovat“, chtěl se mezi Izraelci natrvalo usídlit. K tomu potřeboval vhodný „byt“.
• Ti, kdo o Jeho přítomnost stáli, se měli složit na to, aby obydlí pro Boha mohlo vzniknout.
• Bůh je svatý a jako takový nemůže bydlet v nečistém prostředí – jeho obydlí musí splňovat některé parametry nebo standardy čistoty a oddělenosti.
• Nejde přitom o to, že Bůh by byl vůči lidskému hříchu příliš „křehký“ nebo na hřích příliš citlivý – jde spíše o to, že Boží přítomnost všechno hříšné ve své blízkosti spaluje.
  • U lidí to tak funguje – my si musíme svou svatost před hříchem až úzkostlivě chránit, aby nás nepošpinil. Máme být vůči hříchu defenzivní.
  • Boží svatost je naproti tomu „ofenzivní“.
• Někdy si představuji Boží svatyni jako jádro supersterilní mikrobiologické laboratoře, kde v samém jejím jádru se nachází místnost zcela prostá jakýchkoliv choroboplodných zárodků (jako obraz Svatyně svatých jako místa zcela „vysterilizovaného“ od hříchu).
  • Pouze v takovémto od hříchu sterilním prostředí je Hospodin ochoten uprostřed svého národa bydlet a setkávat s ním.
  • Přicházet za ním může pouze úzká skupina specialistů po dlouhé a náročné mnohastupňové „dezinfekci“ (kněží ve speciálním oblečení vydezinfikovaní od hříchu krví obětních zvířat).
• Mít ve svém středu samotného Boha je pro národ nanejvýše žádoucí – mnozí židé to pochopili a byli ochotni se na vybudování příbytku osobně podílet.
• Vše přitom mělo být dobrovolné – Bůh předpokládal, že Židé pochopí, „oč se hraje“ a budou ochotni přispět.
• Pokud by se prostředky mezi lidmi nevysbíraly, žádný Stánek by nevznikl a Bůh by se uprostřed národa nezabydlel.
• Obrat koho podněcuje srdce je zajímavý.
  • Pavlík má jeho srdce ho bude pobízet, rabíni pobádat, kraličtí dobrovolně ze srdce dát. Anglicky give willingly with heart, heart moves him, prompts him, apod.
  • Význam slova je dobrovolně podněcovat nebo vést. Nejde tedy o povinnost, ale vnitřní popud či puzení.
  • Jde o podobný princip jako v 2K 9,7: „Každý ať dá, jak si předsevzal v srdci…“
• Bůh předpokládá, že se takoví lidé najdou, případně Bůh lidem ono puzení do srdce sám dodává.
• Tak to funguje vždy – když je nějaká důležitá potřeba, Bůh ji zaopatří, a to nejčastěji skrze ochotné (či jím puzené) lidi.

3 Toto "I have dar, který od nich vyberete: zlato, stříbro a bronz,

• n~: sbírku; h. obvykle: dar pozdvihování; viz výše
• n.: přijmete;
• n.: měď;
• Následuje výčet věcí, které bude pro Stan setkávání nutné zaopatřit.
• Spektrum je široké – kdo se chtěl zapojit, jistě si svou „parketu“ mohl najít.
  • Pro zajímavost: Na Lysé hoře v Beskydech byla v roce 1935 postavena Bezručova chata, v roce 1978 pak vyhořela. V roce 2012 byla zahájena stavba nové chaty pod vedení Klubu českých turistů. Na stavbě se podílela řadu dobrovolných dárců, jejichž jména jsou uvedena na pamětních destičkách v hale. Dá se říci, že postavení chaty bylo umožněno (stejně jako stavba Stánku) účastí mnoha ochotných dobrovolných dárců.
• Co všechno tedy bylo na plánovanou stavbu Stanu setkávání shromáždit? Zatím víme o  zlatě, stříbře a bronzu.

4 přízi modrou, purpurovou a karmínovou, jemné plátno a kozí srst, 

• tmavomodrá, až fialová barva vyrobená barvivem získaným z měkkýšů Středozemního moře (rodu Murrex)]; 
• [použité barvivo bylo vyrobeno z vajíček a těl červa Coccus ilicus – proto h.: zářivý červ; prášek z usušených červů vytvářel jasnou červenožlutou barvu]; 
• vysoce kvalitní egyptské plátno z „mořského hedvábí“ (byssus); vyznačovalo se zářivě bílou barvou. Vlákna této látky nalezené v eg. hrobech lze od hedvábí rozpoznat pouze za pomocí lupy];
• [kozí srst se spřádala ve vlákno a tkanina z něj se často používala na vrchní vrstvu stanu (protože dobře propouštěla vzduch, ale zadržovala vodu)]; 
• Tedy různobarevné nitě a látky.
• Barvení tehdy nebylo jednoduchou ani levnou záležitostí. Bůh nicméně chtěl, aby Stan byl pěkně barevný a pestrý.
• Použité materiály byly nejvyšších kvalit.

5 ⁽načerveno zbarvené⁾ beraní kůže, tachaší kůže a akáciové dřevo, 

• n.: vydělané;
• [přesný význam h. výrazu je nejistý; tradičně byl překládán jako „jezevčí“, jiní odvozují z arab. jakožto „kůže ze sviňuchy“ (druh delfína) nebo z egypt. jakožto obecné označení pro jemnou kůži]; 
• Ne všechno je možno udělat z látek, je nutno použít i zvířecí kůže různých druhů.
• Dřevo také mělo být kvalitní

6 olej ke svícení, balzámy na olej pomazání a na vonné kadidlo, 7 kameny karneolové a další kameny pro vsazování do efódu a náprsníku.

• Co bylo třeba dále shromáždit, aby bylo možno se pustit do zřízení bohoslužby? Oleje, kadidlo, drahokamy.
• U drahokamů je uvedeno, k čemu budou použity.

8 A ať mi udělají svatyni a budu přebývat uprostřed nich. 

• [Bůh nepotřeboval místo, kde by mohl přebývat, ale Izraelité potřebovali místo pro Boha, které by jim připomínalo, že Bůh je uprostřed nich]; 
• Bůh samozřejmě „má kde bydlet“ – nicméně, pokud Izraelci chtěli, aby Bůh byl ochoten s nimi zůstávat, museli se postarat, aby jeho „obydlí“ splňovalo Jeho požadavky.
• Když má někam přijet celebrita (nebo i v dobrých hotelích), ubytovatelé se zajímají, jaké má požadavky. Někdy jsou požadavky celebrit legitimní či běžné, někdy značně bizarní¹.
  • Chtějí-li např. pořadatelé Ostravské tretry (místní atletický mítink) „dostat „na svůj míting světovou hvězdu, musí vyjít vstříc jejím požadavkům.
  • Určitým způsobem zde Bůh svým budoucím hostitelům sděluje, jaké „požadavky na ubytování“ má On.
• Hlavním Božím požadavkem je odstranění hříchu z Jeho blízkosti.
• Bohu hřích určitým způsobem „smrdí“ – takže Jeho požadavek zní, aby mohl přebývat v čistém, ne-páchnoucím prostředí.
• Způsobem, jak odstranit hřích, je obmýt (vysterilizovat) jej krví – a to je přesně to, na co se veškerý chod bohoslužeb ve Stanu soustředil.

9 Právě tak, jak ti ukazuji vzor příbytku a vzor všech jeho předmětů, tak And učiníte. 

• první užití h. výrazu miškán, označujícího často místo přebývání Boha mezi lidmi; 
• O předvedení vzoru či modelu příbytku Mojžíšovi více v Ex 24,18.
• Mojžíšovi byl na hoře předveden nejen model samotného Stanu, ale i vybavení jeho interiéru. Bylo by zajímavé vědět, jestli si je prohlížel ve skutečné velikosti nebo zmenšené jako model.
  • V současné době je možno si prohlédnout model Stánku v Timna parku v Izraeli (viz např. https://parktimna.co.il/en/attractions/the-tabernacle/).

10 Udělají truhlu it akáciového dřeva dva a půl loket dlouhou, loket a půl širokou a loket a půl vysokou. 

• h. výraz je používán převážně pro truhlu úmluvy, kromě rakve (Gn 50,26) a nádoby na sbírku (2Kr 10; //2Pa 24,8. 2a 24,10);
• [cca 1,1m]; [cca 0,7m]. Poměr stran byl asi 5 : 3 = 1,66.., což je velmi blízko zlatému řezu (1,62)²
• Mojžíš měl možnost si prohlédnout model Truhly či Schrány.
• Truhla nebyla velká. Měla tvar kvádru s rovnostrannou přední a zadní stěnou.
  • Z běžných předmětů velikostí zhruba odpovídala např. velkému kufru na kolečkách, menšímu konferenčímu stolku, malé dětské postýlce, mrazáku nebo malému psacímu stolu.
  • Vnitřní objem prostoru byl kolem 0,4 m³, tedy 400 litrů.

11 Potáhneš ji čistým zlatem, zevnitř i zvnějšku ji potáhneš a uděláš jí kolem dokola zlatou obrubu.

• Zlato je krásné, drahé, trvanlivé a odolné.
• Schrána má být také taková.
• I samo akáciové dřevo je tvrdé, kvalitní a trvanlivé.
• Schrána byla odolná, prakticky věčná drahá a také krásná.
• Při tom všem zůstávala přenositelná. (Kdyby např. byla celá ze zlata nebo i jiného kovu, unést by se nedala).

12 Odliješ pro ni čtyři zlaté kruhy a dáš "I have na čtyři její nohy — dva kruhy na jeden bok a dva kruhy na druhý bok. 13 Uděláš též tyče it akáciového dřeva a potáhneš je zlatem. 14 Tyče prostrčíš do kruhů po bocích truhly, aby se na nich mohla truhla nosit. 15 Tyče zůstanou v kruzích truhly, nebudou se z ní vytahovat.

• Transportabilita byla pro schránu zásadní.
• Měla být neustále „v pohotovostním módu“, připravena k přemístění.
• Tyče se nevytahovaly proč? Možná proto, aby transportabilita byla stále patrná, stále připomínána (Nezabydlujte se, buďte připraveni kdykoliv vyrazit). Snad také, aby se tyče někam „nezaložily“ či aby s nimi nebylo zacházeno s neúctou, nebyly někam „pohozeny“ do kouta.
• Zajímavé je, že Bohu stálo za to řešit taková detail, jako zacházení s transportními tyčemi. Zřejmě i tím se vyjadřuje enormní cennost a hrozivá svatost schrány: Jestliže je nutné takovou péči věnovat všemu, co se schrány dotýká, jak svatá a nebezpečná musí být schrána sama.
• Zdá se mi, že zlatý potah na tyčích se musel při nošení časem odírat – zlato je poměrně měkkým kovem.
• Pokud bychom počítali s tloušťkou stěn schrány pěti centimetrů, musela být (při značné hustotě akáciového dřeva) hmotnost schrány kolem jednoho metráku, spíše více. To je jistě ve čtyřech lidech na tyčích „unesitelné“. Problémem, jak uvidíme, bude váha víka / slitovnice.

16 Do truhly pak vložíš svědectví, které ti dám. 

• [tj. desky, na nichž bude vytesáno deset příkazů; 
• Truhla sama je mistrovským dílem – jde přitom pouze o „obal“ k uložení toho skutečně důležitého a cenného.
• To, oč ve skutečnosti jde, je svědectví smlouvy mezi Hospodinem a národem. Jde o důkaz toho, že mezi Bohem a Izraelci existuje smlouva, vztah.
• Desky Desatera byly napsány samotným Bohem, šlo o jakýsi Boží podpis.
• Na Izraelcích bylo, aby zákony dodržovali a na Bohu bylo, aby se o svůj lid staral.
• Bůh předjímá, že Mojžíš od Něho desky při odchodu dostane.³

17 Uděláš slitovnici z čistého zlata dva a půl loket dlouhou a loket a půl širokou.

• [H. slovo kapporet (27× v StS) je odvozeno od slovesa „smířit“ (srv. též jóm kippur – den smíření) a znamená „místo / předmět smíření“ (tak i LXX – ř. hilasterion; srv. Ř 3,25). Výraz „mercy-seat“, tj. slitovnice, zavedl r. 1530 Tyndale (srv. BKR). Překlad „příkrov“ tedy nevystihuje podstatu h. výrazu jako spíše funkci označeného předmětu – desku přikrývající truhlu. Mimořádný význam tohoto místa spočíval v tom, že vytvářel jakoby symbolický Boží trůn na zemi, místo smíření pro krev oběti i místo, odkud Bůh hovořil s Mojžíšem. Místo, kde trůní Bůh, je též symbolizováno cheruby.
• [cca 0,7m];
• Technicky vzato šlo o víko na schránu. V hlubších významech šlo místo, kde se stýká Boží a lidský prostor a o místo, kde dochází ke smíření lidských vin.
• Víko muselo být těžší, než celá schrána – při tloušťce 2 cm by vážilo (bez cherubů) kolem tří metráků. (Zlato má velkou hustotu, je velmi „těžké“).
• S cheruby je to kolem 400 kg (ti navíc museli být křehcí a nestabilní při transportu) a se schránou a deskami v ní jsme již na půl tuně váhy.
  • To již ve čtyřech lidech přenést nelze, v osmi snad ano, ale se značnými obtížemi. Víko navíc bylo čtyřikrát těžší, než truhla pod ním – celá konstrukce tedy musela mít tendenci se převrhnout.
  • Pokud snížíme tloušťku akáciových stěn schrány na 2 cm a tloušťku zlatého víka na 1 cm (mohla na něm být nějaká zpevňující žebra), můžeme se s obtížemi dostat na představitelných 250 kg souhrnné hmotnosti. I tak je to ale dosti na nesení, když navíc jde o nestabilní konstrukci. (Další skoro metrák mohli vážit zlaté sošky cherubů).
  • Z reálné praxe si můžeme pomoci představou, jak obtížné je nesení rakve, v níž leží těžký nebožtík. Jde, podobně jako u schrány, o břemeno, které je třeba transportovat s „pietou; o břemeno, které se za žádnou cenu nesmí „zvrtnout“, natož upadnout na zem. Rakve mají na nesení také kruhy a/nebo tyče, za které je možno je uchopit – přesto je na takový úkol obvykle zapotřebí šest či dokonce osm zdatných mužů.
  • (Když je třeba do přenést do nemocnice morbidně obézního člověka vážícího kolem tří metráků, jde o těžkou dřinu pro deset i více silných hasičů).
• Nějakého jednoduchého vysvětlení problému obtížné transportovatelnosti těžké schrány s víkem jsem se nedopátral.
  • Někteří židovští učenci údajně zvažují, že archa „nesla sama sebe“, tedy se zázračně nadnášela.
  • Jiní zvažují, že nesení archy byla pro levity těžká řehole, strašná dřina, která symbolizovala náročnost dodržování zákona a duchovně nosiče zocelovala.
  • Pelištejci schránu vezli na voze, také David ji nechal převážet na voze – a jak víme, Úza na neopatrnost při transportu zaplatil životem.
• Co víme jistě, jsou rozměry schrány, použité materiály (mj. zlato, které má velkou hustotu), co se v ní nosilo, a to, že musela být přenositelná, pravděpodobně ve čtyřech lidech. Víme, že musela být krásná a maximálně reprezentativní. Do těchto požadavků se musel nějak „vejít“ konstruktér archy – musel ji vyrobit funkční, krásnou a přitom co nejvíce odlehčenou, hlavně stěny i víko co nejtenčí.
  • Kdo si někdy balil věci do batohu na vícedenní pěší túru, ví, jak se pronese každý kilogram zátěže navíc. Najednou začne záležet na každém detailu – na materiálech i na konstrukci spacáku, stanu nebo jídelní misky. (Kdyby byl „ešus“ ze zlata, vážil by 7x více, než kdyby byl z hliníku a 2,5x více, než ešus z nerezoceli).
• Kehatovci (jeden ze tří kmenů Levi, specializovaný na nesení schrány) se při nesení jistě střídali. Bylo jich 2750, takže přímo na nesení schrány jich mohly být vyčleněny stovky. Mohli se tedy střídat v prakticky v libovolných intervalech, třeba po deseti minutách. Kdyby každá čtveřice nesla schránu čtvrt hodiny, za deset hodin chůze se nosičů vystřídalo sto šedesát.
• Nešlo ale o nic pohodového (schrány samotné se dotknout nesměli, pouze nosných tyčí). S třesoucími se svaly si vyčerpaní muži co chvíli předávali mnohametrákové břemeno. Předávky i chůze musely být náročné – nikomu nesměla tyč vyklouznout, nikdo nesměl klopýtnout. Denní deseti nebo dvacetikilometrový pochod pouští tak mohl být značnou „řeholí“.
• Těžiště celé schrány navíc bylo velmi vysoko – vysoko musel být kvůli stabilitě i oka pro tyče. (nemohla být např. v polovině výšky schrány, spíše v horní třetině nebo až u horního okraje).
  • Kdo někdy nesl ve dvou padesátikilovou ledničku, pračku nebo těžkou pohovku, má dobrou představu. Padesát metrů nebo několik pater se stávají značnou výzvou.
• Běžná představa, jak levité „v pohodě“ nesou truhlu, je zjevně zkreslená – pochod se podobal spíše dramatickému transportu třísetkilogramového cenného přístroje, kdy kolem pobíhají desítky mužů, pokřikují pokyny, napínají svaly a z tváří se jim lije pot.

18 Uděláš dva zlaté cheruby; uděláš je a grain tepanou práci na obou koncích slitovnice. 

• Andělé na víku jsou nečekaným „dekorativním“ prvkem celé „krabice“.
• To, že Bůh používá sochy k výzdobě schrány, je nezvyklé. Cherubové zdobí ještě závěs svatyně. Jinak Bůh sochy a obrazy moc nepoužívá – napadá mě ještě „had na tyči“, jinak si nevybavuji, že by Bůh někde sochy používal.
• Přitom slovo socha se v Bibli vyskytuje poměrně často, téměř vždy však v negativní modlářském kontextu (např. zlaté tele).
• Otázkou je: Jak mohli tvůrci vědět, jak cherubové vlastně vypadají?

19 Jednoho cheruba udělej n jednom konci a druhého cheruba na druhém konci. Na slitovnici uděláte cheruby na obou jejích koncích. 

• h.: z … 
• předložku min zde lze chápat různě: a) dle předchozí opakované vazby „z konce z toho“ (tj. na jednom / druhém konci) jako prosté „na“; b) některé př. v ní vidí naznačení, že cherubové a slitovnice byli z jednoho kusu; LXX (na rozdíl od TM) přiřazuje slova „na slitovnici“ k předchozí větě.
• Andělé měli být dva, což je taky zajímavé – proč ne jeden nebo čtyři?
• Cherubové museli být poměrně malí – měli zakrývat slitovnici s největším rozměrem něco přes metr, křídla každého tedy měla mít do půl metru, tělo třeba 20 cm.
  • V Šalomounově chrámu také byli dva cherubové, ale ti byli obrovští – jejich křída měla „vykrývat“ vzdálenost devíti metrů. Byli z olivového dřeva, rovněž potažení zlatem.

20 Cherubové budou mít křídla roztažená vzhůru; svými křídly budou zastírat slitovnici; budou obráceni jeden k druhému; tváře cherubů budou upřeny na slitovnici. 

• O vzhledu dvou cherubů se dozvídáme čtyři informace:
  • budou mít křídla roztažená vzhůru
  • křídly budou zastírat slitovnici
  • budou obráceni jeden k druhému
  • tváře cherubů budou upřeny na slitovnici.
• To nastoluje mnoho otázek:
  • Proč cherubové? Kdo jsou vlastně cherubové? Co cherubové v nebi dělají?
    • Cherubové jsou vysoce postavení andělé či nebeské bytosti. Střeží příchod k ráji, jsou u Božího trůnu, vzývají Boha, Bůh nad nimi trůní, případně na nich létá, mají čtyři tváře a křídla.
    • Jejich zobrazení zdobily i závěs svatyně.
  • Co toto vše symbolizuje?
    • Cherubové doprovázejí Boží přítomnost. Dalo by se říci, že kde je Bůh, jsou poblíž i cherubové. Takže cherubové na slitovnici odkazují na skutečnost, že Hospodin je nablízku.
    • Svými křídly symbolicky zastřešují a chrání místo, ke je Nejvyšší přítomen, odkud Bůh „mluví“, kde se setkává s člověkem.
    • Na toto místo se také soustředěně dívají a soustředí tam i pozornost ostatních.
    • Jde o pozemský odraz nebeského uspořádání, jak je popsáno například u proroka Ezechiela.

• „Technicky“ lze říci, že sošky cherubů musely dále zvyšovat váhu schrány a snižovat její stabilitu, zvláště pokud tvořili jeden celek s víkem. (Že by byli cherubové odnímatelní, není nikde ani naznačeno).
• Váha obou cherubů z čistého zlata mohla činit dalších sto kilogramů. Transport musel být ještě obtížnější a levité opatrnější. Nést velký kufr (vše bylo na transport pečlivě zabalené⁴) je jednodušší, než nést třísetkilogramový kufr s křehkými sochami na víku.
• Sochy cherubů zároveň musely být udělány „festovně“, např. křídla nemohla být vytepána z tenké vrstvy zlata, aby se nedeformovala při každém „zavadění“ nebo při balení.
• A sochy musely být se slitovnicí pevně spojeny, zřejmě odlity z jednoho kusu.

21 Dáš slitovnici nahoru na truhlu a do truhly vložíš svědectví, které ti dám. 

• Položit slitovnici na své místo na truhle musela být práce pro několik mužů.
• Stejně tak nešlo jen tak snadno víko nadzvednout, ve smyslu: Jednou rukou nadzvednu víko a druhou rukou tam něco vložím.
• Truhla je z principu věci pouhou schránkou, obalem. Obal není to nejdůležitější – nejdůležitější je obsah. Co tedy bylo tou podstatou, tím nejcennějším, co do truhly mělo být vloženo?
• Svědectví přijaté od Boha – víme, že šlo o kamenné desky s Desaterem. To bylo podstatou. Podstatou je připomínka skutečnosti, že Stvořitel se rozhodl s lidmi vstoupit do vztahu, uzavřít s lidmi smlouvu.

22 Tam se s tebou budu setkávat a ze slitovnice mezi dvěma cheruby, kteří are na truhle svědectví, s tebou budu mluvit o všem, co ti přikáži pro syny Izraele. 

• [h. sloveso vyjadřuje nikoliv „náhodné setkání“, ale smluvené, dohodnuté a za určitým účelem (srv. „stan setkávání“);
• „U schrány“ tedy , mělo být místem dohodnutých schůzek mezi Mojžíšem a Hospodinem.
  • Jako my si dáváme schůzky např.: Sejdeme se u koně na Václaváku, dával si Stvořitel schůzky s Mojžíšem „Ve tři u Truhly“.
• Víme, že Boží hlas se ozýval z místa mezi cheruby – možná tedy Mojžíšovy schůzky s Bohem probíhaly pouze akusticky (nikoho neviděl). Je ale možné, že se setkával s Ježíšem, jak už jsme vícekráte zmínili.

23 Uděláš stůl it akáciového dřeva dva lokte dlouhý, loket široký a loket a půl vysoký.  

Ex 37:10 – Ex 37:16; Nu 4:7; 1S 21:7; 1Kr 7:48; 2Pa 4:19; 2Pa 29:18

• 24Potáhneš ho čistým zlatem a uděláš mu kolem dokola zlatou obrubu.^. . Ex 25:11
• 25Uděláš mu rám be dlaň^v23 široký kolem dokola a jeho rámu uděláš zlatou obrubu kolem dokola. ^v23 [8 cm]
• 26Uděláš mu čtyři zlaté kruhy a kruhy upevníš na čtyři rohy^t24 na čtyřech jeho nohách. ^t24 nikoliv h. keren, nýbrž strana (Ex 26:18) / hrana stolu; srv. Lv 19:9; Am 3:12
• 27Kruhy budou vedle rámu jako místo pro tyče, aby se to stůl nosit.
• 28Uděláš tyče it akáciového dřeva a potáhneš je zlatem. Na nich se bude stůl nosit.
• 29Uděláš to němu^t25 mísy, kadidlové pánvičky,^t26 konve^. a obětní misky, s nimiž jsou vylévány^b lité oběti; uděláš je it čistého zlata. ^t25 h.: jeho (tak i dále) ^t26 Ex 37:16; Nu 7:14; 2Pa 24:14; h. obvykle: dlaň [zřejmě naznačuje tvar] ^. Lv 24:6; Nu 4:7!; 1Pa 28:17 ^b Nu 28:7; 2Kr 16:13; Ez 20:28
• 30Na stůl budeš dávat předkladný chléb,^t27 aby byl přede mnou ustavičně.^. t27 n.: chléb přítomnosti [tj. Boží]; Ex 33:14n; Lv 24:5n; 1S 21:7; 1Pa 9:32; 2Pa 2:3; Neh 10:34 ^. Ex 29:42psrv; Lv 6:6; Nu 28:3; 1Pa 16:40
• 31Pak uděláš svícen^. it čistého zlata. Jako tepaná práce^b bude udělán svícen. Jeho podstavec a jeho ramena,^t28 jeho kalichy, hlavice i květy budou ⁽it jednoho kusu s ním.^)t29 t28 h.: třtina (srv. 1Kr 14:15); n.: pruty ^t29 h.: z něho ^. Ex 31:8p; Nu 8:4; 1Kr 7:49 ^b Ex 25:18
• 32Šest ramen bude vycházet z jeho stran — tři ramena svícnu z jedné strany a tři ramena svícnu z druhé strany.
• 33Tři kalichy ⁽v podobě mandloňového^. květu^)b budou na jednom rameni — hlavice a květ^c — a tři kalichy v podobě mandloňového květu budou na druhém^t30 rameni — hlavice a květ. Tak to bude na šesti ramenech vycházejících ze svícnu. ^t30 h.: jednom (vícekrát v h. takto užíváno v distributivním významu – srv. @17,12; Lv 5:7; Sd 16:29; 1S 10:3; 1Kr 12:29; Da 12:5; Za 4:3) ^. Jr 1:12psrv ^b Ex 25:34; Ex 37:19n† ^c 1Kr 7:26srv
• 34Na samotném svícnu budou čtyři kalichy v podobě mandloňového květu — jeho hlavice a jeho květy,
• 35hlavice it will be pod dvěma rameny z něj vycházejícími, další hlavice it will be pod dalšími dvěma rameny z něj vycházejícími . další hlavice it will be pod dalšími dvěma rameny z něj vycházejícími, tedy u šesti ramen vycházejících ze svícnu.
• 36Jejich hlavice a jejich ramena budou z jednoho kusu s ním, všechno a grain tepaná práce it he saw kusu čistého zlata.
• 37Uděláš sedm jeho lamp a jeho lampy^. se nasadí^b a budou^t31 osvěcovat prostor^t32 před ním. ^t31 dle var; TM: bude ^t32 h.: (budou svítit) na stranu (jeho tváře) ^. 2Pa 13:11; 2Pa 29:7 ^b Nu 8:2
• 38Také kleště^. a pánvičky^b na uhlíky to němu budou z čistého zlata. ^. Iz 6:6 ^b Ex 37:23; Nu 4:9; 1Kr 7:50
• 39Bude zhotoven se všemi těmito předměty it talentu^v33 čistého zlata. ^v33 [asi 30 kg]; Ex 29:23p
• 40Hleď, abys "I have udělal podle jejich vzoru,^. který ti byl ukázán na hoře. ^. Ex 25:9

1. Mezi běžné požadavky celebrit patří např. absolutní soukromí, ochranka, specifické jídlo a nápoje, ovocné mísy, teplota místností, hypoalergenní ložní prádlo, květinová výzdoba, vany, vířivky, pokoje pro doprovod, fitness, pravidla pro personál (nesmí mluvit s hostem, fotit ho), aj.
   Příklady bizarnějších požadavků (dle GPT, neověřoval jsem):
   🔸 Mariah Carey – vyžaduje místnost o teplotě přesně 23 °C, štěňátka a zvlhčovače vzduchu, bílé květiny všude, svíčky konkrétní značky
   🔸 Beyoncé – titanové brčka na pití, nová toaletní prkénka, vše laděné do bílé
   🔸 Jennifer Lopez – bílé svíčky s vůní gardénie, bílý nábytek, čistě bílé dekorace
   🔸 Paul McCartney – výhradně veganské jídlo, ani stopy po mase v prostoru
   🔸 Van Halen (kapela) – slavný požadavek na misku M&M’s bez hnědých bonbónů – šlo o záměrný trik, jak zjistit, zda pořadatelé čtou smlouvy detailně
   ⚽ Cristiano Ronaldo – soukromé posilovacího vybavení, vlastního kuchaře
   🎾 Serena Williams – speciální matrace, protialergenní povlečení, zvukově izolované pokoje
   🏀 NBA hráči – běžně rezervují celé patra v hotelech, často mají vlastní kuchaře a nutriční poradce ↩︎
2. Zlatý řez je považován za esteticky dokonalý. Jde o poměr dvou délek, kdy: (a + b) / a = a / b = φ ≈ 1,618.
   φ = (1 + √5) / 2 ≈ 1,61803
   Vyskytuje se v přírodě (spirálovité uspořádání listů na stoncích; ulity mořských živočichů (např. nautilus); rozložení semínek v květech slunečnice; proporce těla), v architektuře a umění (pyramida v Gíze, Parthenon v Athénách, Leonardo da Vinci – „Vitruviánský muž“, Mona Lisa, dělení stran pláten u slavných obrazů, renesanční architektura i moderní design), v hudbě (rozvržení gradací a zlomů ve skladbách), má vazbu na Fibonacciho posloupnost, vyskytuje se v pentagramu aj pětiúhelníkových strukturách. ↩︎
3. Mojžíš desky pak ve zlosti rozbil a musel si již vlastnoručně vyrobit náhradní. ↩︎
4. Nu 4,5-6 „Když se bude tábor rozkládat, Áron a jeho synové přijdou a sejmou clonu z opony a přikryjí jí schránu svědectví. Položí na ni pokrývku z tachaší kůže a rozprostřou přes to roucho zcela purpurově modré; pak nasadí tyče.“ ↩︎