Biblické argumenty pro sabat v sobotu a pro sabat v neděli:
Pro SOBOTU:
- Gn 2,2–3 ( Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho): sobota má kořen už ve stvoření, dávno přes Izraelem, natož před křesťanstvím
- Ex 20 (čtvrté přikázání)
- Ježíš se prohlašuje pánem soboty a říká, že sobota byla stvořena pro člověka (nejen tedy pro Žida)
- Ježíš sobotu dodržoval (podle svého zvyku vstoupil v sobotní den do synagogy)
- Mt 24,20 „Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.“ Ježíš mluví o zničení Jeruzaléma, ale také možná o svém druhém příchodu. Přesto předpokládá, že lidé budou kvůli sabatu zranitelnější v sobotu a nikoliv v neděli.
- Sk 13, 42-44: Po Pavlově sobotním kázání „…je prosili, aby jim o těchto věcech pověděli příští sobotu.“ …
„Příští sobotu se shromáždilo téměř celé město…“ Kdyby apoštolové už zachovávali neděli, toto by byla ideální příležitost říci pohanům: nemusíte čekat sedm dní, scházíme se už zítra. - Iz 56,6–7: Prorocký text výslovně zahrnuje cizince, kteří se připojí k Hospodinu a „zachovávají sobotu“
- Žd 4,9 „A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu.“ Slovo je σαββατισμός (sabbatismos), nikoli běžné katapausis = odpočinutí. Lze chápat jako zdůraznění pokračujícího význam soboty.
Pro NEDĚLI:
- vzkříšení v první den v týdnu, tedy v neděli
- v neděli přichází mezi učedníky a další neděli (po osmi dnech) znovu (i k Tomášovi)
- Sk 20,7 – lámání chleba!
- 1K 16,2 „Každý první den týdne ať každý z vás dá stranou…“
- Zj 1,10 „V den Páně jsem se ocitl v Duchu…“ Neříká, že v sobotu.
Na obtížnost nebo marnost takovýchto sporů ukazuje:
- Ko 2,16–17: „Ať vás tedy nikdo nesoudí pro pokrm a pro nápoj nebo kvůli svátku, novoluní nebo sobotám. To všechno je stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.“
- Ř 14,5–6: „Někdo považuje jeden den za důležitější než jiný, jiný považuje všechny dny za stejně důležité.“
Kdybychom měli shrnout:
- „Sobotáři“ mají pro sobotu explicitní příkazy, ale pouze ze SZ.
- Příznivci neděle mají příklady, kdy shromáždění v neděli byla, ale žádný explicitní příkaz o neděli.
- Jádro sporu tedy leží v otázce trvalé platnosti Desatera (a prvotních Božích ustanovení) a vztahu Staré a Nové smlouvy. Což je další poměrně složitý teologický problém.
Kdybych měl vyjádřit svůj názor:
- Jeden den v týdnu je nutné oddělit pro odpočinek a pro Boha – jde o princip vtištěný do samotného stvoření i do Zákona.
- Argumenty pro sobotu jsou silné.
- Nelze vyloučit, že historický přesun dne odpočinku na neděli byl od církve chybou, ústupkem nebo násilnou snahou se vymezit vůči židům.
- Nestalo se ale nic zásadního – Ježíš nad dnem odpočinku vládne a zachází s ním dle potřeby.
- Scházet se v neděli je možné a biblické.
- Cílem dne odpočinku není přidávat lidem starosti nebo přilévat olej do ohně sporů.
- Kdo se na otázce soboty nebo neděle přespříliš vymezuje, je jako křesťan nezralý.