1 (Probuď se, probuď,) oděj se silou, Sijóne, oděj se svými skvostnými rouchy, Jeruzaléme, město svaté, protože již nikdy do tebe nevejde neobřezaný ani nečistý.
- [mohou být myšlena kněžská roucha];
- Před chvílí jsme hovořili o změně údělu, o tom, že kalich zloby přejde z ruky Izraele do ruky jeho pronásledovatelů.
- Izrael se může začít probouzet z opilosti bolestí, z omámení způsobeného strašným utrpením. Začít se probouzet jako z těžkého snu.
- Co má Izrael (Sijón) po probuzení udělat?
- Odít se silou: Tedy obléci si sílu. Jak se to dělá? Jak se obléká síla? Zřejmě jde o určité vzmužení se. O přepnutí vnitřního módu z: „Všechno je špatně, nic se nedaří, Bůh je proti nám“ na: „Vše se bude dařit, neboť Bůh je s námi“.
- Odít se svými skvostnými rouchy (Jeruzalém): Hlavní město se má obléci krásně a slavnostně. Proč?
- Protože po období naprostého znesvěcení, kdy v hlavním městě po libosti „řádili“ pohané, se Jeruzalém opět stane svatým místem. Místem očištěným a odděleným pro Hospodina.
- A v takovém stavu již zůstane – zůstane chráněný před vstupem hříšníků a před nečistotou všeho druhu.
- Slovo již nikdy je absolutním kvantifikátorem. O jakém období tedy Izajáš hovoří, když, jak víme, Jeruzalém v dějinách mnohokráte (a na dlouhá století) pohanskou přítomnost musel strpět?
- Asyrský vpád (722 př.n.l.) se Jeruzalému ještě vyhnul, při babylónském (586 př.Kr.) bylo města zcela zpustošeno.
- Po návratu z exilu (od 538 př. Kr., po povolení Kýra) proběhla rekonstrukce chrámu a hradeb. Nicméně Izrael nedosáhl autonomie a stále zůstával pod cizí nadvládou, takže vstup do města pro cizince byl možný.
- Jde tedy o proroctví eschatologické, vztahující se k posledním časům. Až tehdy bude Jeruzalém (případně Nový Nebeský Jeruzalém) definitivně čistý a definitivně chráněný od všeho nečistého.
2 Otřes se z prachu, povstaň, (usídli se,) Jeruzaléme, rozvaž pouta na své šíji, zajatá dcero sijónská!
- var.: zajatý (srv. paralelní: zajatá dcero);
- Opětovná výzva ke „vzpamatování se“: Jako výzva člověku, který doposud ležel na zemi, bitý a kopaný nepřáteli. Nyní nebezpečí pominulo a je možno vstát, shodit z krku řetězy, oprášit se a znovu nadechnout. Před dosavadním vězněm leží nový svobodný život.
3 Neboť toto praví Hospodin: Zadarmo jste byli prodáni, (nikoli za stříbro) budete koupeni zpět.
- n.: jste se prodali;
- n~: bez peněz;
- [odborný výraz rodinného práva: přednostní vykoupení rodinného vlastnictví po zemřelém členu rodiny, n. vykoupení toho, kdo se pro dluh prodal; Lv 25];
- O jakém prodeji a koupi se hovoří? Původním majitelem Izraele byl Hospodin. Ten se v rámci trestu rozhodl svůj lid na přechodnou dobu „prodat“ nepřátelům.
- Nepřátelé Izrael získali „zadarmo“ – Hospodin za ovládnutí svého národa od Asyřanů ani od Babylóňanů nic nepožadoval.
- Po konci trestu si jej nyní stejně zdarma bere zpět.
4 Neboť toto praví Panovník Hospodin: Nejprve můj lid sestoupil do Egypta, aby tam pobýval jako cizinec, ale Ašúr ho bezdůvodně utlačoval.
- n.: zadarmo;
- [tj. do Egypta přišli Izraelité sami, ale do Asýrie byli silou odvlečeni];
5 Nuže, co tu mám? je Hospodinův výrok. Vždyť můj lid byl vzat zadarmo a jeho vládci (jej přivádějí k nářku,) je Hospodinův výrok, a mým jménem je ustavičně po celý den pohrdáno.
- K: koho;
- 1QIs, Tg, VUL: se jim vysmívají; $
- n.: tupeno / zlehčováno;
- Hospodin poodstupuje a z odstupu hodnotí situaci: „Tak co tady máme?“ Co se tedy vlastně děje? Pojďme se na to podívat. Shrňme si situaci.
- Jak Bůh situaci shrnuje? Já jsem u svého národa byl nucen přistoupit k trestům: vydal jsem jej jeho nepřátelům.
- Ti ale situaci vůbec nechápou, resp. interpretují ji chybně. Vůbec je nezajímá Boží pohled na věc: Svou dominanci si vykládají jako svou vlastní zásluhu a k Izraeli se chovají neprosto neurvale.
6 Jistě můj lid pozná moje jméno, (jistě je pozná,) neboť v onen den (já budu ten, kdo bude říkat: Zde jsem.)
- n.: Proto;
- n.: já – ten, kdo k vám mluvím (h. ptc.) – budu přítomen (h.: hle, já;
- Nicméně přinejmenším svému lidu se Bůh hodlá v blízké době zřetelně „ozvat“.
- Od Boha vyjde aktivita, signál, že tím, kdo je celou dobu činný, je On. Bez Něho se neděje nic.
7 Jak příhodné jsou na horách nohy toho, kdo přináší novinu, kdo zvěstuje pokoj, kdo přináší dobrou novinu, kdo zvěstuje záchranu a kdo říká Sijónu: Tvůj Bůh se ujal kralování.
- n.: půvabné;
- [v pozadí je myšlenka posla, který běží z bojiště, aby čekajícímu králi a lidu přinesl zprávu o výsledku bitvy); zde se jedná o ohlášení návratu z vyhnanství, jako předobraz vysvobození Kristem ze hříchu;]
- n.: se stal králem; [Typické volání při ustanovení krále; Bůh je věčný král, ale zde je vyobrazen jako ten, kdo se znovu ujal vlády];
- Posel přinášející zprávu o konci války je bezesporu nesmírně vítaný. Zde posel informuje o zásadní změně situace, která spočívá v tom, že se do záležitosti rozhodl vložit Hospodin. V okamžiku, kdy se toto stane (kdy Bůh se ujme kralování), je vyhráno.
8 Slyš! Tví strážní pozvedli hlas, společně jásají. Vždyť (tváří v tvář) uvidí, jak se Hospodin vrací na Sijón.
- n~: na vlastní oči;
- h.: oko v oko;
- Návrat Nejvyššího ke svému lidu je tou nejlepší zprávou „ever“. Všichni jsou z ní naprosto nadšení.
- Snad nám může pomoci přirovnání k radosti při objevení se ruských nebo amerických tanků v květnu 1945.
- Nebo snad obraz radosti dítěte, které stává „nakládačku“ od party šikanátorů, když v tom zahlédne přicházejícího otce.
9 Propukněte společně v jásot, jeruzalémské trosky, protože Hospodin potěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém.
- Radost může být všeobecná – jakkoliv poničený Izrael je, nyní bude všechno jinak.
10 Hospodin obnažil svou svatou paži před očima všech národů a všechny končiny země uvidí záchranu našeho Boha.
- Bůh se rozhodl angažovat ve prospěch svého lidu veřejně a razantně – dalo by se říci, že si přede všemi diváky „vyhrnul si rukávy“ a vrhl se do boje.
11 Pryč, pryč, vyjděte odtud, nečistého se nedotýkejte! Vyjděte z jeho středu, očistěte se, kdo nosíte Hospodinovy nádoby!
- n~: Odejděte, odejděte / Zmizte odsud; h.: Odvraťte se;
- Prorok vyzývá k opuštění Babylóna poté, co je to už možné (poté, co se Hospodin vložil do situace a Babylóňany odstavil od moci).
- Jakmile je to možné, je třeba jednat a vyjít. Oddělit se od světa, od hříšného okolí je nezbytné a nelze s tím otálet.
- Očistit se od poskvrny Babylóna museli především levité a kněží, kteří přicházej do styku s chrámovým vybavením.
- Z novozákonní perspektivy (kde kněžství je všeobecné, tedy kněžími, přicházejícími do styku s nejsvětějšími věcmi jsou všichni křesťané) platí: Jakmile je to jen trochu možné, je nezbytné oddělit se od světa, nemít s ním ni společného. Ne ve smyslu „uzavření se do kláštera“, ale ve smyslu radikálního skoncování s hříchem.
- Je třeba:
- Ze znečišťujícího prostředí vyjít.
- Očistit se (v NZ kontextu křtem).
- A pak si již svou získanou čistotu uchovat – chránit se dotyku s čímkoliv profánním.
- Podobně jako chirurg poté, co si pečlivě umyje a vydezinfikuje ruce, se již nesmí dotknout ničeho nesterilního.
12 Avšak nemusíte vycházet ve spěchu, ani nemusíte utíkat, protože před vámi půjde Hospodin a váš průvod bude uzavírat Bůh Izraele.
- Boží intervence v tomto neznamenala pouze krátké otevření příležitosti k návratu, které je třeba urychleně využít.
- Nejde o situaci podobnou té, o který mluvil Ježíš, když zdůrazňoval nutnost super emergentního útěku z obklíčeného Jeruzaléma (Mt 24 – nebylo možno si ani vyzvednout věci z domova).
- Bůh se rozhodl odchod svého národa z vyhnanství důkladně zajistit, „pokrýt“ svou přítomností, takže je možno odchod provést v klidu a rozvážně.
- Mít Boha za pochodu zepředu i zezadu je jistě uklidňující – vpředu Bůh vybírá cestu, rozráží nepřátele a zezadu vše jistí proti útokům na zadní voj či doprovod.
- Pochod je často přirovnáván k životní cestě křesťana – tam to platí rovněž.
13 Hle, můj otrok (bude mít úspěch,) bude vyvýšen, povznesen a velice zveleben.
- LXX, VUL: (mi) porozumí; h.: porozumí / bude jednat rozumně (a proto: bude mít úspěch – 1S18,5; )
- Fp2,9 [kumulace synonym zdůrazňuje velikost jeho vyvýšení];
- Izraelci otrokem jistě myslí Izrael jako národ – a tato slova se ohledně Izraele jistě naplnila již nyní.
- Pro křesťana je těžko tento verš nechápat kristovsky – kdo jiný, než Ježíš byl vyvýšen, povznesen a velice zveleben.
- Vyvýšení a povznesení odkazuje na kříž, jak vyplývá i z dalších veršů.
14 Tak jako mnozí se nad ním zhrozí — tak nelidsky zohaven bude jeho vzhled, jeho vzezření nepodobné lidským synům —
- dle var.; TM: tebou;
- n.: pokroucený / pokažený;
- h.: odlišné od …
- Izraelci verš opět chápou jako obraz hrozného poničení Izraele během exilu (případně pak často později v dějinách).
- Jde však o obraz Krista, který byl strašným utrpením změněn k nepoznání.
15 tak (přivede v úžas) mnohé národy. Králové kvůli němu zavřou svá ústa, protože uvidí to, co jim nebylo vyprávěno, a pochopí to, o čem neslyšeli.
- n.: pokropí;
- tj. budou v úžasu beze slov;
- Jak Izrael, tak Kristus přivádějí mnohé národy v úžas. Když lidé pochopí, co se vlastně děje, když jim dojde nezměrný Boží plán spásy, zůstanou bez dechu: Tak takhle Bůh jedná! O tom jsme neměli ani ponětí.