1Ať o nás každýt1 smýšlí jako o služebnícícht2 Kristových a správcícha Božích tajemství.b t1 ř.: člověk t2 n.: sluzích; ř. hypéretés (ten, který pomáhá a slouží nadřízenému); 1K 3:5v; L 1:2; Sk 26:16! a 1K 9:17; Tit 1:7; 1P 4:10 b 1K 2:1!
2A od správcůa se nakonec vyžaduje, aby byl každý shledán věrným. a L 12:42p; L 16:1; Ga 4:2
3 Pro mne je pramálo důležité, zda mě posuzujete vy nebo lidský soud. Ale ani já sám sebe neposuzuji.
- ř.: den (tzn. zasedání tribunálu; srv. 1K 3,13; zde den určený lidmi);
- Tento a okolní verše rozsáhle ve svém drobné spisku rozebírá Timothy Keller (Svoboda sebezapomnění, Cesta k pravé křesťanské radosti, Triton, 2014)
4Ničeho, co by svědčilo proti mně, si sice pnejsem vědom,a ale tím nejsem pospravedlněn; ten, kdo mne posuzuje, je Pán. a Sk 23:1~; 2K 1:12~
5Proto nic nesuďtea předčasně, dokud nepřijdeb Pán, který fosvítí i svěci sskryté ve tmě a fzjevíc úmysly srdcí. A tehdy se každému dostanedpochvaly od cBoha. a Mt 7:1; Ř 2:1 b J 21:22; Ř 2:16 c 1K 3:13 d 1K 3:8
6Toto jsem, bratři, vztáhl na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili [smýšlet] ‚ne nad to, co je pnapsáno‘,a abyste se kvůli jednomu učiteli nenadýmalit4 jeden nad druhého.b t4 n~: nevychloubali / nebyli domýšliví; v. 1K 4:18n; 1K 5:2; 1K 8:1; 1K 13:4; 2K 12:20; Ko 2:18 a 1K 1:19; 1K 3:19 b 1K 3:21~
7Vždyť kdo (ti dává vyniknout)?t5 Co z toho, co máš, jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal? t5 ř.: tě odlišuje (od ostatních)
8Už jste pnasyceni, už jste zbohatli,a bez nás sjste szačali skralovat. Kéž byste kralovali, ale tak, abychom i my skralovali sspolu ss vámi. a Zj 3:17n
9Zdá se mi, že nás, apoštoly, cBůh postavil jako poslední, jako sodsouzené sna ssmrt,a neboť jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem.b a Ř 8:36~; 2K 11:23~ b Žd 10:33~
10My jsme bláznia kvůli Kristu, ale vy jste rozumníbv Kristu; my jsme slabí, vy však silní; vy slavní, my sbeze scti. a Sk 17:18~; Sk 26:24~ b 2K 11:19
11Až do této hodiny hladovímea a žízníme, jsme skoro nazí,b sdostáváme srány,c sjsme sbez sdomova,d a Fp 4:12 b Ř 8:35 c Sk 16:23; Sk 23:2; 2K 6:5 d 2K 11:23-~27
12lopotímet6 se prací vlastních rukou.a sKdyž snám sspílají,b žehnáme,c skdyž snás spronásledují,d snášímee to, t6 n.: namáháme; 1K 15:10; Ř 16:6!; 1Tm 4:10; 2Tm 2:6 a Sk 18:3 b 1P 2:23 c 1P 3:9 d J 15:20; 2K 4:9; Ga 5:11 e 2K 1:6
13skdyž sjsme shaněni,a domlouváme. Stali jsme se jakoby smetímt7 tohoto světa,b vyvrheli pro všechny až doposud. t7 Pl 3:45; může zn. ty, kteří nesou nečistotu světa (Lv 16:10) a 2K 6:8 b Jr 22:28~; Sk 22:22~
14Toto nepíšu, sabych vás szahanboval,a ale napomínámb vás jako své milované děti.c a 1K 6:5::; 1K 15:34 b Sk 20:31! c 2K 6:13; 1Te 2:11; 1J 2:1
15Neboť i kdybyste měli deset tisíc vychovatelůa v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši já jsem vás zplodilb skrze evangelium. a Ga 3:24p b Ga 4:19; Fm 1:10
16Prosíma vás tedy: (Napodobujte mě)!t8 t8 ř.: Stávejte se mými napodobiteli; 1K 11:1; Ef 5:1; Fp 3:17; 1Te 1:6; 2Te 3:9; Žd 6:12; 1P 5:3!; 3J 1:11 a 1K 1:10!
17Proto jsem k vám poslal Timotea,a který je mým milovanýmb a věrným synemt9 v Pánu. On vám fpřipomenec moje cestyt10 v Kristu [Ježíši], jak učím všude v každém sboru.d t9 ř.: dítětem t10 srv. Př 22:25; Jr 22:21p; tj. způsob mého života; 2Tm 3:10 a 1K 16:10; Sk 16:1!; 2K 1:1; Fp 1:1, 1Te 3:2; 1Tm 1:2 b 1K 4:14; 1K 10:14; Sk 15:25!; 2Tm 1:2 c Žd 10:32 d 1K 7:17; 1K 14:33
18Někteří z vás sse sstali sdomýšlivými,a jako bych k vám už neměl přijít. a 1K 4:6p
19Ale přijdua k vám brzy, bude-li Pán chtít,b a poznám nikoli cřečt11 těch pdomýšlivců, ale jejich moc. t11 ř.: slovo /-u a 1K 11:34; 1K 16:5; 2K 1:15 b Sk 18:21
20Neboť cBoží království nespočívá v řeči,t11 ale v moci.a t11 ř.: slovo /-u a 1K 2:4
21Co chcete? sMám k vám spřijíta s holí, nebo s láskou a v duchu mírnosti?b a 2K 12:20; 2K 13:2 b 2K 10:1; Ga 6:1; Jk 3:17