2. Mojžíšova – kapitola 31

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Hleď, povolal jsem jmenovitě Besaleela, syna Urího, syna Chúrova, z pokolení Judova 

• Bůh před Mojžíše nakladl velkou řadu požadavků na stavbu Stanu setkávání a jeho zařízení.
• Splnit všechny požadavky, přesně naplnit technologické postupy apod. by pro Mojžíše bylo obtížné.
• Bůh mu proto paralelně posílá lidi, kteří mají odpovídající dovednosti a schopnosti.
• Povolat někoho jmenovitě zřejmě znamená, nejen že Bůh Mojžíši oznámil Besaleelovo jméno, ale i to, že předtím Besaleela sám oslovil a povolal ke službě.
• Besaleel byl všestranně schopný řemeslník – jednoho dne jej Bůh oslovil, že jej povolává do Své služby. Že od nynějška bude své schopnosti věnovat službě kolem přípravy Stanu setkávání. Že pomůže Mojžíšovi realizovat Boží zadání.

3 a naplnil jsem ho Božím Duchem, ⁽moudrostí, rozumností, poznáním⁾ pro každou práci, 4 aby vymýšlel nápady pro práci se zlatem, stříbrem a bronzem, 5 pro řezání kamene ke vsazování, pro vyřezávání dřeva, pro práci na jakémkoliv díle.

• n~: zručností; 
• n.: návrhy; h.: myšlenky;
• Zdaleka ne všechno, co měl Mojžíš za úkol vyrobit, bylo v té době technologicky zvládnuté. Někdy šlo pravděpodobně o první výrobky svého druhu.
• Belsaeel se musel vyznat ve stanařství, truhlařině a tesařině, odlévání kovů i kovotepectví, práci s drahými kameny, v šití oděvů i v lékárenství. Co neuměl, to se musel naučit nebo to vymyslet.
• Musel být schopný i organizačně a manažersky; musel mít schopnost vést a jednat s lidmi.
• Obecně lze říci, že když na nás Bůh klade požadavky, stará se zároveň o to, aby nám poslal vhodné lidi a prostředky k jejich naplnění.

6 A hle, já jsem k němu ustanovil Oholíaba, syna Achísamakova z pokolení Danova, a do srdce ⁽všech zručných lidí⁾ jsem dal moudrost, aby učinili vše, co jsem ti přikázal: 

• [také ten, kdo konal podobnou práci na chrámu za Šalomouna, byl z pokolení Danova;
• h.: každého moudrého srdcem;
• n~: zručnost;
• Besaleel nezůstal na svůj úkol sám, ale dostal k ruce další schopné lidi.
• Dá se říci, že každý, kdo uměl něco, co se dalo při stavbě Stanu použít, by povolán, aby se podílel.
• Bůh jim dal nejen schopnosti, ale i ochotu se zapojit.
• Všechno, co umíme, jsme dostali od Boha – není nic, co bychom nedostali. (1K 4,7 Vždyť kdo ti dává vyniknout? Co z toho, co máš, jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal?)
• Je na nás jestli budeme ochotni své hřivny (či talenty) dát k dispozici do služby Bohu.
  • Trhá mi srdce, když vidím schopné a obdarované lidi, jak se poflakují životem beze smyslu a jejich obdarování jdou vniveč¹.
  • Periodicky ve sboru řešíme problém chybějících služebníků v té či oné oblasti – momentálně (psáno 2025) např. naléhavě potřebujeme vedoucího pro službu mládeži a další hudebníky.
  • V každém sboru i v každé křesťanské službě je nekonečný prostor pro službu – jde „jen“² o to najít ty, které si pro jednotlivé oblasti služby Bůh povolal.
  • Stejné personální problémy řeší každá Boží služba v jakékoliv oblasti.

7 Stan setkávání, truhlu pro svědectví, slitovnici, která je na ni, a všechny předměty stanu, 8 stůl a jeho náčiní, čistý svícen a všechno jeho náčiní, oltář pro kadidlo, 9 Oltář pro zápalnou oběť a všechno jeho náčiní, nádrž a její podstavec, 10 jemně tkaná roucha, svatá roucha pro kněze Árona a roucha jeho synů, aby sloužili jako kněží, 11 olej pomazání a vonné kadidlo pro svatyni. Ať udělají všechno tak, jak jsem ti přikázal.

• Výčet je úctyhodný – co položka to mistrovské řemeslné dílo jednoho z mnoha oborů.
• Svým způsobem musela být izraelská společnost technologicky vyvinutá, když byla schopná toto všechno zajistit svépomocí a z vlastních zdrojů.

12 Hospodin řekl Mojžíšovi: 13 Promluv k synům Izraele: Jistě budete zachovávat mé soboty, neboť to  je znamení mezi mnou a vámi po všechny vaše generace, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji.

• Sobota je důležitá. Jde o klíčový rozlišovací znak příslušnosti k Božímu lidu. Bez dodržování soboty nelze o příslušnosti k Izraeli mluvit.
• Co je naším (křesťanským) znamením mezi Bohem a námi? Můžeme odpovědět, že vztah a láska a je to pravda. Křesťan se nepozná podle toho, že dodržuje nějaké konkrétní pravidlo.
• Na druhé straně účast na týdenním (nedělním) shromáždění znamením je. Sice pouze zástupným, ale významným. Účast na bohoslužbách je silným (byť ne absolutním indikátorem) příslušnosti k Božímu lidu.

14 Budete zachovávat sobotu, neboť je pro vás svatá. Ten, kdo by ji znesvětil, jistě bude usmrcen; ano, každý, kdo by dělal v ní nějakou práci, takový člověk bude vyhlazen ze svého lidu. 15 Po šest dní se bude konat práce a sedmý den bude nejsvětější sobota, svatá Hospodinu. Každý, kdo by dělal práci v sobotní den, jistě bude usmrcen.

• Je to důležité a je to vážné. Na práci mají Izraelci vyčleněn dostatek času.
• Dodržování soboty není dobrovolné, ale pro příslušníky izraelského národa povinné a pod absolutním trestem.

16 Ať synové Izraele zachovávají sobotu a slaví sobotu po všechny své generace jako věčnou smlouvu. 17 Bude věčným znamením mezi mnou a syny Izraele, neboť v šesti dnech Hospodin učinil nebesa a zemi a sedmý den přestal a oddechl si. 

• n.: nabral dech; [pouze zde užito o Bohu;
• Dodržování soboty bude pro Boží lid časově neomezené.
• Je třeba dbát a dohlédnout na to, aby se toto ustanovení přenášelo z generace na generaci.
• Je připomenut jeden z hlavních důvodů, proč tento příkaz Bůh ustanovil – Izraelci to tak mají dělat, protože to tak dělal i On. Mají v tom Boha napodobovat.

18 Když s ním na hoře Sínaj domluvil, dal Mojžíšovi dvě desky svědectví, kamenné desky popsané Božím prstem.

• Dá se říci, že pokyny Bůh Mojžíšovi na Sinaji znovu a znovu „vtloukal do hlavy“. Důležité věci opakoval a zdůrazňoval, ty nejdůležitější v bodech vlastnoručně zapsal.
• Mojžíš při odchodu dostal od Boha syllabus s nejdůležitějšími body probrané látky.
• Jaký byl vzhled desek, jaká velikost a tloušťka kamene, jaká velikost písma a jiné detaily, nevíme. Víme pouze, že byly určitě unesitelné (pět až deset kilo?).
• Písmo bylo určitě zřetelné a čitelné, ne příliš drobné.
• O jaký kámen šlo, samozřejmě taky nevíme – nabízí se např. plátkovitá břidlice.
• Kámen je obecně velmi trvanlivý materiál, i když na náhrobcích se písmo po několika staletích začne povětrnostními vlivy stírat. Kamenné desky chráněně uložené v truhle ale mají životnost prakticky nekonečnou – stejně jako nekonečná měla být platnost Boží smlouvy s Izraelem.

.

.

1. Máme souseda, nesmírně šikovného všestranného řemeslníka. Nikdy nepracoval, celý svůj život od mládí strávil doma nebo před domem sezením na židli. Přitom má zlaté ruce – na co sáhne, to se mu daří. Je to taková škoda! Je to jako kdyby se Besaleel a Oholíab rozhodli, že se jim angažovat při stavbě Stanu nechce. ↩︎
2. Toto „jen“ je zdaleka ne vždy jednoduché. ↩︎