2. Mojžíšova – kapitola 22

1Jestliže bude dopaden zloděj při vloupání^a a bude bit, takže zemře, nebude za něj prolita krev.^t1 t1 n.: nikdo nebude vinen krveprolitím; h.: nebude mu krev (pl.); srv. Lv 17:4 ^a Jr 2:34†
2Jestliže ⁽to bude po východu slunce,^)t2 bude za něj prolita krev.^t3 Zloděj musí ztrátu plně nahradit. Pokud nic nemá, bude za svou krádež prodán.^a t2 h.: vyšlo nad ním slunce; Gn 32:32 ^t3 n.: bude vinen krveprolitím ^a Mt 18:25
3Jestliže se u něj skutečně nalezne živé to, co ukradl, — ať býk, osel či ovce — nahradí to dvojnásobně.^v4 v4 [jednak kradené vrátí a jako trest utrpí stejnou újmu, jakou připravil svému bližnímu]; v. Ex 22:6. a 8.
4Když někdo ⁽nechá spásat pole či vinici a pustí^)t5 svůj dobytek pást se na cizí pole, nahradí to tím nejlepším ze svého pole či ze své vinice. ^t5 n.: zapálí pole či vinici, nechá oheň rozšířit a spálí
5Když vyšlehne oheň, zasáhne trní^v6 a stráví stoh, nepožaté obilí či pole, ten, kdo požár zapříčiní, musí plně nahradit to, co bylo spáleno. ^v6 pl.; [trnité keře tvořily ploty mezi poli]
6Když dá někdo svému bližnímu do úschovy stříbro nebo nějaké předměty a bude to z domu toho muže ukradeno, pokud bude zloděj dopaden, nahradí to dvojnásobně.
7Jestliže nebude zloděj dopaden, předstoupí majitel domu před Boha,^a nevztáhl-li ruku na práci^t7 svého bližního. ^t7 tj. výsledek práce; srv. Př 5:10p ^a Ex 21:6p
8Při každé zpronevěře — ohledně býka, osla, ovce, oděvu, ohledně jakékoliv ztracené věci, o které někdo řekne: To je ono — přijde záležitost těch dvou před Boha.^a Koho Bůh prohlásí vinným, ten nahradí ztrátu svému bližnímu dvojnásobně. ^a Ex 21:6p
9Když někdo dá svému bližnímu do úschovy osla, býka, ovci či jakékoliv zvíře a to zemře, bude zraněno^t8 či odvlečeno^v9 a nikdo to neviděl, ^t8 h.: zlomeno; tj. utrpí úraz ^v9 [tj. zajato nájezdníky či lupiči n.?? odehnáno dravou zvěří; srv. v. Ex 22:12
10⁽Hospodinova přísaha^)t10 bude mezi těmi dvěma, že^t11 nevztáhl ruku na práci svého bližního. Jeho majitel to přijme a držitel^t12 nebude nic nahrazovat. ^t10 n~: Přísaha při Hospodinu / před …; Žd 6:16 ^t11 h.: jestliže ^t12 n.: onen / ten druhý
11Jestliže mu to však skutečně ukradli,^t13 nahradí to jeho majiteli. ^t13 h.: krádeží bylo ukradeno
12Jestliže to bylo opravdu roztrháno na kusy, přinese mu důkaz^t14 a rozsápané^t15 zvíře nebude nahrazovat. ^t14 h.: svědka / svědectví ^t15 Gn 31:39; Lv 7:24
13Když si někdo vyžádá dobytče^t16 od svého bližního, to bude zraněno nebo zemře^t17 a majitel u toho nebude, musí ztrátu plně nahradit. ^t16 n~: vypůjčí ^t17 LXX: + nebo bude odvlečeno (v. 9)
14Jestliže u toho jeho majitel bude, nebude ztrátu nahrazovat. Jestliže si je pronajal, ztráta je kryta odměnou.
15Když někdo svede pannu, která není zasnoubená, a bude s ní spát, jistě za ni zaplatí věno, aby se stala jeho ženou.^a a Dt 22:28n
16Jestliže mu ji její otec rozhodně odmítne dát, odváží stříbro jako věno za pannu.
17Čarodějnici^a nenecháš naživu. ^a Dt 18:10n; 1S 28:3; Jr 27:9
18Každý, kdo obcuje^a se zvířetem, bude jistě usmrcen. ^a Lv 18:23; Dt 27:21
19Ten, kdo obětuje^a jiným bohům^b než Hospodinu samému, bude zasvěcen zkáze.^c a Ex 32:8; Ex 34:15; Nu 25:2; Dt 32:17; 1Kr 11:8; 1Kr 12:32; 2Kr 17:35; 2Pa 34:4; Oz 11:2 ^b Dt 4:28; Joz 23:16 ^c Dt 2:34; 1S 15:3
20Nebudeš utiskovat příchozího^a ani ho nebudeš utlačovat, neboť jste byli příchozími^b v egyptské zemi. ^a Ex 23:9; Lv 19:33; Dt 10:19; Jr 7:6; Za 7:10 ^b Ex 18:3
21Žádnou vdovu^a ani sirotka nebudete utlačovat.^t18 t18 n.: ponižovat / … ubližovat; Ex 1:12; srv. Jb 31:16.Jb 31:17.Jb 31:21; Iz 1:17 ^a Dt 24:17; Ž 68:6
22Jestliže bys ho přece utlačoval, takže by ke mně úpěnlivě volal,^t19 jistě vyslyším jeho volání,^a t19 h.: křičením křičel ^a Ex 3:7; Jb 34:28; Ž 9:13; L 18:7~; Jk 5:4~
23vzplanu hněvem^a a pobiji vás mečem,^b takže se vaše ženy stanou vdovami^c a vaši synové sirotky. ^a Ž 90:11 ^b Jr 14:12 ^c Jr 15:8; Jr 18:21; Pl 5:3
24Jestliže půjčíš peníze^t20 mému lidu, chudému, který je s tebou, nebudeš vůči němu jednat jako lichvář, neuložíš mu úrok.^a t20 h.: stříbro ^a Dt 23:19; Neh 5:7; Ž 15:5; Lv 25:35 – Lv 25:37~; Dt 15:7 – Dt 15:11~
25Jestliže vezmeš do zástavy^a plášť svého bližního, do západu slunce mu ho vrať, ^a Dt 24:13
26neboť je to jeho jediná přikrývka, je to jeho plášť pro jeho tělo. V čem by jinak spal? I stane se, že bude ke mně úpěnlivě volat a vyslyším ho, neboť jsem milostivý.^a a Ex 34:6
27Nebudeš proklínat^a Boha^t21 ani předáka^b ve svém lidu nebudeš proklínat.^t22 t21 jiní chápou výraz ve smyslu Ex 21:6p ^t22 srv. Gn 12:3; (v h. jsou užity dva různé výrazy) ^a Lv 24:11; Lv 24:15; Iz 8:21 ^b 2S 16:9; 1Kr 2:8
28Neopozdíš se s obětí ze svého plného výnosu^a a své šťávy.^t23 Svého prvorozeného^b syna dáš mně. ^t23 HL; [snad míněny první vylisované šťávy z oliv a hroznů, tedy panenský olej a mošt]; [?]; 2Kr 4:42; 2Pa 31:5 ^a Nu 18:27; Dt 22:9 ^b Ex 13:2; Ex 34:19n
29Tak naložíš i se svým býkem a se svou ovcí:^t24 sedm dní bude u své matky a osmého^a dne jej dáš mně. ^t24 Dt 15:19; Lv 22:27; n.: skotem a bravem ^a Gn 17:12; Lv 12:3
30Budete mým svatým lidem.^t25 Nebudete jíst maso zvířete rozsápaného^a na poli, ale hodíte ho psovi. ^t25 h.: muži / lidmi; Lv 19:2; Dt 14:21 ^a Lv 17:15; Lv 22:8