1. Samuelova – kapitola 30

1 Stalo se, že když David se svými muži přišel třetího dne do Siklagu, Amálekovci vtrhli do Negebu a do Siklagu. Přepadli^c Siklag a spálili ho ohněm.

^d a 1S 15:6; 1S 27:8 ^b 1S 27:10 ^c Sd 1:12; Sd 3:13; 1Pa 20:1; 2Pa 14:14 ^d Nu 31:10!
2Zajali ženy ⁽a ty, kdo v něm byli, od nejmenšího do největšího.^)t1 Nikoho neusmrtili, ale odvedli^a je a šli svou cestou. ^t1 n.: které v něm byly, od nejmladších po nejstarší; v. 1S 30:19; srv. Jr 42:1; Jr 44:12 ^a 1S 23:5
3Když přišel David se svými muži k městu, uviděli,^a že je spáleno ohněm a jejich ženy, synové i dcery jsou vzati^b do zajetí. ^a 1S 19:16; 1Kr 3:21 ^b Gn 31:26srv
4David a lid, který byl s ním, ⁽pozvedl svůj hlas a plakali,^)a až už neměli sílu plakat. ^a 1S 24:17; 2S 3:32; Nu 14:1
5Do zajetí byly vzaty i obě Davidovy ženy, Achínoam Jizreelská a Abígajil Karmelská,^t2 dříve žena Nábalova. ^t2 srv. 1S 27:3!; 2S 2:2; n.: Nábala Karmelského

6 Davidovi bylo velmi úzko, protože lid řekl, že ho ukamenují. Všemu lidu bylo totiž hořko v duši,  každému kvůli svým synům a dcerám. Ale David se posilnil v Hospodinu, svém Bohu. 

• Byl pod extrémním tlakem.
• Posilu hledal v Boží přítomnosti. Z toho pak vyplynula akce.
• Boží akce se vždy děje z přebytku, z přetékajícího poháru. Ježíš se při modlitbě v noci naplnil obecenstvím s Bohem a zázraky přes den byly pak již pouze „vedlejších účinkem“ tohoto naplnění.

• 7Pak řekl David knězi Ebjátarovi,^a synu Achímelekovu: Přines mi efód. Ebjátar přinesl Davidovi efód. ^a 1S 23:6; 2S 15:24; 2S 20:25
• 8David se doptával^a Hospodina: Mám pronásledovat tu loupežnou hordu? Dostihnu ji? Odpověděl mu: Pronásleduj, jistě ji dostihneš a jistě je vysvobodíš. ^a 1S 23:2; 2S 2:1; 2S 5:19; 2S 5:23
• 9David šel se šesti sty muži, kteří byli s ním, a přišli až k potoku^t3 Besór. Tam zůstali ⁽ti, kdo pozaostávali.^)t4 t3 n.: údolí ^t4 h.: ponechaní / zbývající
• 10David se čtyřmi sty muži pokračoval v pronásledování, ale dvě stě mužů, kteří byli příliš vyčerpaní, než aby mohli přejít potok Besór, tam zůstalo.
• 11Na poli našli nějakého Egypťana a vzali ho k Davidovi. Dali mu pokrm, aby pojedl, a dali mu napít vodu.
• 12Dali mu koláč z lisovaných fíků^a a dva sušené hrozny. Pojedl a ožil,^t5 neboť ⁽tři dny a tři noci^)b nejedl pokrm a nepil vodu. ^t5 n~: přišel k sobě; h.: vrátil se k němu jeho duch; Sd 15:19!; srv. 1S 14:27 ^a 1S 25:18 ^b Ex 4:16; Jon 1:17
• 13David se ho zeptal: ⁽Čí jsi^)t6 a odkud jsi? On ⁽odpověděl: Jsem egyptský služebník,^)t7 otrok jednoho Amálekovce. Můj pán mě opustil, ⁽protože jsem před třemi dny onemocněl.^)t8 t6 n.: Komu patříš ^t7 n.: Chlapec odpověděl: Jsem Egypťan; srv. 1S 9:3p ^t8 n.: před třemi, neboť jsem byl nemocen
• 14Vtrhli jsme do Negebu Keretejců,^v9 do oblasti, která patří Judovi, a do Negebu Kálebova.^v10 Siklag jsme spálili ohněm. ^v9 [jako Pelištejci i oni pocházeli asi z Kréty (Am 9:7), nyní sídlili vedle Pelištejců; 2S 8:18; 2S 20:23; srv. Ez 25:16; Sf 2:5] ^v10 [oblast jižně od Chebrónu; Joz 14:13; Joz 15:13]
• 15David se ho zeptal: Zavedeš mě k té loupežné hordě. On odpověděl: Přísahej^a mi při Bohu, že mě neusmrtíš ani nevydáš do ruky mého pána, a zavedu tě k té loupežné hordě. ^a Joz 2:12srv; Joz 9:15; Ez 17:19
• 16Pak ho k nim zavedl, a hle, byli rozloženi všude po zemi, jedli, pili a slavili svátek^t11 nad vší tou velkou kořistí, kterou ⁽pobrali v^)t12 pelištejské a judské zemi. ^t11 1S 15:36; Ex 32:6; srv. ::Ex 5:1; Ex 23:14 ^t12 h.: vzali ze země …
• 17David je pobíjel od soumraku^t13 až do večera druhého dne. Nikdo z nich neunikl, kromě čtyř set mládenců, kteří ⁽nasedli na velbloudy^)t14 a utekli. ^t13 srv. Př 7:9; n.: rozednění (1S 11:11v); $ ^t14 n.: vyjeli na velbloudech; 1S 25:42; 1S 15:3; Sd 7:12
• 18David vysvobodil^a všechno, co Amálekovci pobrali. Také obě své ženy David vysvobodil. ^a Gn 14:16v
• 19Nechybělo jim nic od nejmenšího do největšího, synové ani dcery, kořist a nic, co jim pobrali; David všechno přivedl zpět.
• 20David pobral i všechen brav a skot. Hnali ten dobytek před sebou^t15 a říkali: To je Davidova kořist. ^t15 n.: ním; $
• 21David přišel ke dvěma stům mužům, kteří byli příliš vyčerpaní, než aby mohli jít s Davidem, takže je nechali u potoka Besór. Ti vyšli Davidovi a lidu, který byl s ním, naproti. David přistoupil k lidu a zeptal se, jak se jim daří.^a a 1S 25:5; 1S 17:22
• 22Promluvili však všichni zlí muži a ničemníci mezi těmi, kdo táhli s Davidem, a říkali: Protože s námi^t16 netáhli, nedáme jim nic z kořisti, kterou jsme vysvobodili. Každý ať si odvede pouze svou ženu a své syny a ať jdou. ^t16 TM.: se mnou; [sufix chápán jako kolekt.]
• 23David řekl: Nedělejte to, ⁽moji bratři, s tím,^)t17 co nám dal Hospodin. Chránil nás a vydal do naší ruky loupežnou hordu, která vytáhla proti nám. ^t17 LXX: potom; $
• 24Kdo vás v této věci uposlechne? Ať je podíl toho, kdo vytáhl do boje, stejný jako podíl toho, kdo zůstal u výstroje;^a ať se spolu rozdělí.^b a 1S 17:22; 1S 25:13 ^b Nu 31:27; Joz 22:8
• 25A bývalo tak od onoho dne i nadále; určil to za ustanovení^a a nařízení^b v Izraeli až dodnes. ^a Ž 119:5p ^b Dt 4:1p
• 26Když přišel David do Siklagu, poslal část z kořisti judským starším, svým přátelům, se slovy: Zde máte dar^t18 z kořisti Hospodinových nepřátel. ^t18 1S 25:27; 2Kr 5:15; h.: požehnání
• 27Těm,^t19 kteří byli v Bét-elu, těm, kteří byli v Rámotu^a v Negebu, těm, kteří byli v Jatiru,^b t19 n.: + Poslal ho těm ^a Joz 19:8 ^b Joz 15:48; Joz 21:14
• 28těm, kteří byli v Aróeru,^a těm, kteří byli v Sifmótu, těm, kteří byli v Eštemóe,^b a Joz 13:16 ^b Joz 15:50; Joz 21:14
• 29těm, kteří byli v Rákalu, těm, kteří byli ve městech Jerachmeelců,^a těm, kteří byli ve městech Kénijců, ^a 1S 27:10
• 30těm, kteří byli v Chormě,^a těm, kteří byli v Bór-ašanu,^b těm, kteří byli v Ataku, ^a Nu 14:45 ^b Joz 15:42
• 31těm, kteří byli v Chebrónu^v20 a na všech místech, kam chodíval David se svými muži. ^v20 [nejdůležitější město na jihu Judska; Joz 14:13; Joz 20:7; Sd 1:10; 2S 2:1!]